Proč je extrémně obtížné potopit americké letadlové lodě?

Letadlové lodě jsou největší a nejsilnější válečné lodě na světě (v podstatě plovoucí města) schopné pojmout 6 000 členů posádky a 60 různých letadel různých typů a použití.

Flotila Spojených států se v současné době skládá z 11 letadlových lodí, z nichž deset pochází z desítky let staré třídy Nimitz. Pouze jedna je z nejnovější třídy Ford, jejíž stavba stojí téměř více, než kolik Kanada vydá na celý svůj roční rozpočet na obranu.

Typická letadlová loď třídy Nimitz s jaderným pohonem má 25 palub navrstvených na sebe jako hromada palačinek a stovky vodotěsných prostorů rozesetých po celé lodi. Nimitz je dlouhý téměř 333 metrů a jeho letová paluba zabírá více než čtyři čtvereční akry. Je vysoký 76 metrů a při plném zatížení má výtlak asi 100 000 tun vody.

Existuje několik důvodů, proč je těžké potopit letadlovou loď, od samotné velikosti válečné lodi až po to, jak je záměrně konstruována, aby přežila. Podle Bryana Clarka, experta na obranu z Centra pro strategické a rozpočtové hodnocení (CSBA) a bývalého důstojníka amerického námořnictva, by nepřítel mohl potopit jednu z nich, pokud by měl ohromující arzenál a dostatek času na jeho nasazení. Problémem je získat na to čas.

Letadlová loď je vyrobena tak, aby se udržela na hladině

Letadlové lodě neoperují izolovaně; jsou součástí mnohem větší úderné skupiny, která obvykle zahrnuje křižník s řízenými střelami, několik torpédoborců s řízenými střelami a nejméně jednu útočnou ponorku s jaderným pohonem, která hlídkuje ve vodách pod flotilou.

Křižník je zodpovědný za koordinaci integrované obranné sítě letadlové lodi. Křižníky jsou vybaveny síťovým zbraňovým systémem AEGIS, který je schopen autonomně se bránit proti vzdušným i povrchovým hrozbám a synchronizovat a provádět útoky proti nepříteli.

Kromě toho jsou k ochraně letadlové lodi využívány aktivní i pasivní obranné systémy, jako jsou senzory, radarem naváděné střely a 20mm děla Gatling, která vystřelí 50 ran za sekundu.

Letadlové lodě námořnictva jsou nejlépe chráněnými loděmi na světě, od radarových letounů včasné výstrahy, které mohou být vyslány k odhalení vzdálených hrozeb (a rušení radarů a komunikací), až po vrtulníky vybavené systémy pro detekci ponorek, protiponorkových a protiminových zbraní.

Pokud by se nepříteli nějakým způsobem podařilo prolomit všechny bezpečnostní zóny, musel by se vypořádat s několika vrstvami ocelového pancíře chránícího všechny strany trupu letadlové lodi.

Pokud by raketa nebo torpédo zasáhly trup, dutiny uvnitř lodi by umožnily expanzi bojových plynů. Navíc, protože je letadlová loď tak velká, bylo by třeba zničit většinu jejích vodotěsných prostorů, než by se začala potápět. Tento scénář sice není nemožný, ale je nepravděpodobný.

Zdroj: Business Insider, FAIR, redakce