Rover Perseverance objevil na Marsu pozoruhodný prvek na povrchu horniny
Rover NASA Perseverance objevil na hornině zajímavý útvar, kterému tým přezdívá „vodopády Cheyava“.
Tato skála ve tvaru hrotu šípu vykazuje chemické znaky a struktury, které mohly být pravděpodobně vytvořeny životem před miliardami let na Marsu. Perseverance pořídil několik skenů vodopádů Cheyava pomocí přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals).
Data naznačují, že obsahuje organické sloučeniny, které jsou považovány za stavební kameny života. Tyto sloučeniny však mohou vznikat i nebiologickými procesy.
Uvnitř horniny přístroje sondy Perseverance detekovaly organické sloučeniny, které jsou předchůdci chemie života, jak ho známe. Po celé délce horniny se vinou pramínky síranu vápenatého, což jsou minerální usazeniny, které naznačují, že kdysi horninou protékala voda – rovněž nezbytná pro život.
Rover také našel desítky milimetrových skvrn, z nichž každá je obklopena černým prstencem a napodobuje vzhled leopardích skvrn. Tyto prstence obsahují železo a fosfáty, které se vyskytují i na Zemi jako výsledek chemických reakcí vyvolaných mikroby.
Místo nálezu se nachází na okraji starobylého, 400 metrů širokého údolí řeky Neretvy (Neretva Vallis). Vědci předpokládají, že tento prastarý kanál byl kdysi dávno vyhlouben vodou, která se valila do kráteru Jezero; Neretva Vallis se táhne podél vnitřní stěny této oblasti.
Podle jednoho z možných scénářů se do údolí dostalo bahno, které již obsahovalo organické sloučeniny, a později se zacementovalo do horniny Čejavského vodopádu, z něhož Perseverance odebrala 21. července vzorky. Druhá událost, kdy voda vytékala do vytvořené horniny, by vytvořila pramínky síranu vápenatého a černě zbarvené skvrny, které tým vidí dnes.
Aby bylo jasno, viditelné rysy horniny nejsou nezvratným důkazem dávného mikrobiálního života na Marsu – alespoň zatím ne. Je například možné, že pozorovaný síran vápenatý se do horniny dostal při neobyvatelně vysokých teplotách, možná během blízké sopečné události. Zda takové nebiologické chemické reakce mohly vést k pozorovaným černě zbarveným skvrnám, je však podle vědců otevřenou otázkou.
Aby vědci plně pochopili, co se v dávném říčním údolí před miliardami let skutečně odehrávalo, chtějí dostat vzorek na Zemi, kde ho budou moci prozkoumat pomocí výkonných přístrojů, kterými omezená sestava sondy Perseverance nedisponuje.
