Ruská ponorka Chabarovsk může nést zbraň schopnou spustit jadernou apokalypsu

Představte si scénu jako z akčního filmu: hluboko pod mořskou hladinou se tiše pohybuje obrovská jaderná ponorka. Na palubě nese ne jednu, ne dvě, ale hned několik podmořských dronů s jadernou hlavicí. Cíl? Vyvolat katastrofické tsunami, které spláchne celé pobřežní oblasti. Zní to absurdně? Podle všeho je to přesně to, co má zvládnout nová ruská ponorka Chabarovsk.

Tato kolosální jednotka projektu 09851 byla nedávno slavnostně spuštěna na vodu. Ruské ministerstvo obrany k tomu vydalo pár fotografií – hlavně záběry na záď s nezvyklým proudovým pohonem. Klasická lodní vrtule? Zapomeňte. Chabarovsk používá takzvaný strugovodný pohon, což je v podstatě podvodní tryska. Výhoda? Ticho a vysoká manévrovatelnost. Ideální pro misi, kde hlavním úkolem je být neviditelný.

Pod hladinou bez šance na odhalení?

A že o utajení tu opravdu jde. Chabarovsk totiž není běžná ponorka s balistickými střelami jako známá třída Borej-A. Je kratší, hlubší a určená k úplně jinému účelu – k transportu a vypuštění jaderného dronu jménem Posejdon. Tento podmořský „zázrak“ má být podle ruské propagandy zbraní, která dokáže jediným výbuchem vytvořit radioaktivní tsunami.

Zní to děsivě? Přesně to je účel. Posejdon, někdy označovaný jako Status-6, je torpédo s jaderným pohonem a teoreticky neomezeným dosahem. Má se pohybovat samostatně, tiše, hluboko a hlavně dlouho. A když dorazí k cíli, přijde výbuch srovnatelný s megatunovou bombou. Stačí ho vypustit a čekat.

Jenže tady to začíná být trochu komplikované. Proč vlastně Posejdon potřebuje ponorku, když může „jet“ skoro kamkoli sám? Jedna teorie říká, že nosič typu Chabarovsk zjednodušuje aktivaci – odpálíte dron z bezpečného prostoru, třeba v Arktidě, a necháte ho plout. Jiná možnost je, že jde hlavně o psychologický efekt. Tajemná ponorka s neviditelnou zbraní? To zní jako noční můra pro každého stratéga.

Podvodní kolos s misí, které nikdo nevěří

Posejdon ale není žádná horká novinka. Jeho základní koncepce vznikla už v sovětských dobách, a tehdejší experti ji označili za nesmyslnou. Dnes se vrací ve velkém stylu jako součást „superzbraní“, které v roce 2018 představil prezident Vladimir Putin. Vedle něj jsou v seznamu i hypersonické střely, obří raketa Sarmat nebo laserová zbraň Peresvet. Některé z těchto projektů však narazily na realitu – třeba Sarmat měl problémy při testech a Kindžaly byly sestřeleny západními systémy.

A teď zpět k Posejdonu. Opravdu je to taková hrozba? Nebo jen dobře zabalený mýtus? Mnoho expertů se kloní k tomu druhému. Jaderný výbuch pod mořem sice může vyvolat vlnu, ale „nukleární tsunami“, které spláchne celé pobřeží, je spíš přehnaná fikce než vědecký fakt. Navíc použití takové zbraně by bylo extrémně riskantní – nejen pro protivníka, ale i pro samotného útočníka.

Když k tomu připočteme etické otázky, začíná být jasné, že Chabarovsk a Posejdon nejsou jen o technologii. Jsou symbolem. Snahou vzbudit respekt – nebo alespoň obavy. Vizuální obraz tiché ponorky nesoucí tichou, ale brutální zbraň je silný. Ale jak moc je reálný?

Psychologická hra pod hladinou

Chabarovsk tedy není jen technický projekt. Je to psychologický nástroj. Zbraň, která možná nikdy nebude použita, ale už samotná její existence má zneklidnit protivníky. Druhá jednotka této třídy, Uljanovsk, je zatím stále ve výstavbě. Jakou roli tyto ponorky nakonec sehrají? To se možná nikdy přesně nedozvíme. Ale jedno je jisté – světová bezpečnost tímto krokem rozhodně klidnější nebude.