Rusko mělo RS-26 „Rubež“ středního doletu ještě před rokem 2018

Ruské propagandistické zdroje rozšířily prohlášení diktátora Putina, že Rusko by mělo obnovit výrobu raket krátkého a středního doletu a teprve poté se rozhodnout, kde je rozmístí. Prý to bude „odpověď na rozmístění amerických jaderných raket v Dánsku“.

Pro začátek uveďme, že rakety středního doletu mají dolet 1 000 až 5 500 kilometrů a rakety krátkého doletu 500 až 1 000 kilometrů. Rozmístění těchto raket na zemi bylo zakázáno smlouvou INF podepsanou v roce 1989 mezi USA a SSSR.

V konečném důsledku se Američané vzdali svých pozemních raket Pershing a Tomahawk a Moskva se vzdala svých systémů RSD-10 Pioněr.

„Iskander-K“ a „Kalibr“

Mezi rakety středního doletu, které už má Ruská federace k dispozici, patří například odpalovací zařízení 9M729 pro rakety Iskander, které má podle západních údajů skutečný dolet až 1500 kilometrů včetně (a které se vlastně stalo posledním důvodem vypovězení smlouvy INF v roce 2019).

Kromě doletu je u systému 9M729 známa pouze délka trupu – 7,94 metru, zatímco u trupu další řízené střely před Iskanderem (9M728 neboli R-500 s doletem až 500 kilometrů) je to 7,4 metru.

Oba typy střel s plochou dráhou letu, tj. 9M729 s doletem 1 500 kilometrů a 9M728 s doletem 500 kilometrů, se obvykle označují souhrnným termínem „Iskander-K“. Přibližnou výrobu řízených střel této rodiny v zařízeních ruského vojensko-průmyslového komplexu lze odhadnout až na 5 kusů měsíčně.

Střely s plochou dráhou letu Kalibr odpalované z moře lze s určitými výhradami rovněž klasifikovat jako nástroj používaný Ruskou federací k obcházení Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF).

Upřesněme, co přesně máme na mysli: jedna věc je, když jsou tyto řízené střely rozmístěny na lodích v námořní oblasti (fregaty nebo ponorky), ale jiná věc je, když jsou Kalibry rozmístěny na malých raketových lodích projektů 21631 Bujan-M a 22800 Karakurt.

Tyto korvety byly záměrně upraveny pro plavbu po ruských vnitrozemských vodních cestách, aby mohly na ruském území „legálně“ rozmístit rakety s dlouhým doletem, formálně umístěné na moři, a tím údajně nic neporušily.

Přitom země NATO neměly (a nemají) lodě nesoucí rakety, které by se mohly pohybovat po vnitrozemských vodních cestách. To znamená, že ani zde neexistuje parita, s jejíž logikou počítala smlouva INF.

„Zircon“ a RS-26 „Rubež“

Mezi raketami středního doletu, které má Rusko již k dispozici, je i hypersonická raketa Zircon, kterou Rusové upravili pro odpalování z pozemního odpalovacího zařízení.

V souvislosti s výroky diktátora Putina o raketách středního doletu je však asi nejdůležitější zmínit, že do roku 2018 Rusko úspěšně vytvořilo RS-26 Rubež, kterou lze označit za reinkarnaci RSD-10 Pioněr a která má deklarovaný dolet až 6 000 kilometrů.

Sami Rusové tvrdili, že RS-26 Rubež vychází z ICBM Jars a že dolet 6 000 kilometrů byl stanoven tak, aby „legálně“ obcházel omezení týkající se raket středního doletu.

V ruských prohlášeních je určitý paradox, že balistická raketa středního doletu Rubež úspěšně prošla zkušebním cyklem a zároveň že tento vývoj byl vyřazen ze zbrojního programu na roky 2018-2027. Je však pravděpodobné, že Kreml se nyní může rozhodnout projekt RS-26 obnovit.

Zdroje článku:

Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *