Ruský návrat na Měsíc skončil katastrofou. Proč Luna 25 havarovala?

Ruská kosmická agentura Roskosmos přiznala, že její kosmická loď Luna 25, která měla znamenat novou éru ve výzkumu vesmíru, se po vstupu na nekontrolovanou oběžnou dráhu zřítila na Měsíc.

Katastrofa pravděpodobně odráží chybu spočívající ve snaze uspíšit misi, aby předstihla indickou sondu Chandrayaan-3, která se dostala do vytoužené oblasti. Je to však také třetí velké selhání Roskosmosu od invaze na Ukrajinu.

Luna 25 odstartovala 10. srpna s deklarovaným záměrem přistát poblíž jižního pólu Měsíce, kde planetární vědci našli důkazy o výskytu ledu na dně hlubokých kráterů. V takovém případě je tato oblast hlavním kandidátem na budoucí základny, protože astronauti by si nemuseli nosit vlastní vodu, což by snížilo náklady na misi.

Přistání v blízkosti pólů je však mnohem obtížnější než na jiných místech Měsíce, a proto se o něj dosud nikdo nepokusil. Indie viděla šanci být první na jižním pólu jako svou příležitost vytvořit prvenství a udělat to, co zkušenější země využívající vesmír neudělaly. Poté, co 14. července odstartovala sonda Chandrayaan-3 a 5. srpna vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce, se do závodu vrhlo Rusko.

Zatímco Indická organizace pro výzkum vesmíru se k Měsíci přibližovala pomalu a vytrvale a snažila se minimalizovat rizika, Roskosmos se snažil uskutečnit stejnou cestu za čtvrtinu času. Přistání bylo naplánováno na pondělí, tedy o dva dny dříve, než bude Indie připravena.

V sobotu pozdě večer ruského času však Roskosmos vydal krátké prohlášení na Telegramu, v němž naznačil, že se něco pokazilo, aniž by uvedl jakékoli podrobnosti. Na ruských sociálních sítích se rychle objevily spekulace, že situace musí být vážná; jinak by Roskosmos vzhledem ke své historické netransparentnosti problém nepřiznal.

Nyní se zdá, že dohady byly správné, protože vesmírná agentura přiznala, že ztratila kontakt s lodí poté, co se přesunula na oběžnou dráhu před přistáním. „Zařízení přešlo na nepředvídatelnou dráhu a přestalo existovat v důsledku srážky s povrchem Měsíce,“ uvedl Roskosmos ve svém prohlášení.

Sovětský svaz přistál s modulem bez posádky na povrchu Měsíce v roce 1966 a o čtyři roky později přivezl vzorky půdy, ale od roku 1976 se ani on, ani jeho následovníci na Měsíc nevrátili. Ruská síla se v oblasti kosmických startů projevila mnohokrát, neboť Sovětský svaz jako první vytvořil umělou družici a vyslal na oběžnou dráhu člověka.

Ostatně po desetiletí se NASA musela spoléhat na své bývalé nepřátele, aby dostala astronauty na mezinárodní vesmírnou stanici. Za nízkou oběžnou dráhou Země však byly sovětsko-ruské výsledky mnohem méně působivé, většina misí k Marsu a Měsíci skončila neúspěchem.

Zdroj: The New York Times, Daily Mail, redakce