Severokorejský Koksan vypadá hrozivě, ale HIMARS z něj udělá šrot během pár sekund

O ukrajinské ofenzivě se momentálně příliš nemluví. Ale to neznamená, že by se na frontě nic nedělo. Aktivita pokračuje – jen se přesunula do stínu. Mimo hlavní pozornost. Tam, kde drony pozorují krajinu a hledají vše, co vyčnívá.

Právě díky těmto průzkumným prostředkům se podařilo odhalit skrytá postavení těžké dělostřelecké techniky. Nešlo o běžné stroje. Termální signály, narušený porost, přesuny po zpevněných trasách – všechno dohromady ukázalo na těžce maskovanou a zároveň výkonnou zbraň, kterou do války nově zapojila Severní Korea.

Koksan je samohybná houfnice s dělem ráže 170 mm. Dokáže zasáhnout cíl až na 50 kilometrů – a to se bavíme o běžné munici. Se speciálními náboji zvládne i 60 km. Není zrovna rychlá (vystřelí jen jednu ránu za minutu) a přesnost také není žádná sláva. Ale toto dělo má pořád co říct. A když stojí mimo dosah běžných prostředků, je velkým problémem.

Ukrajinci moc dobře věděli, co mají před sebou. A taky věděli, že času není nazbyt. Ty houfnice nesměly mít šanci vystřelit znovu. Proto zareagovali rychle – a tvrdě. Do akce poslali HIMARS. Ne s obyčejnou municí, ale rovnou s kazetovou.

Proč právě tu? Odpověď je jednoduchá. Každá hlavice se ve vzduchu rozpadne na desítky menších náloží. Ty zasáhnou nejen samotné dělo, ale i jeho obsluhu, zásoby munice a cokoli, co je poblíž. A přesně to bylo v té chvíli potřeba. Úplně zlikvidovat celé postavení.

Posádka Koksanu čítá 4 až 6 lidí. Při střelbě jsou venku, takže je nechrání žádné pancéřování. Kazetová munice udělala své. Zničila nejen všechny tři houfnice, ale i zázemí okolo. Ukrajinci tvrdí, že použili i fragmentační hlavice, aby byla jistota.

HIMARS to zvládl i přes to, že Koksany měly určitou ochranu proti FPV dronům. Jenže tato ochrana je proti raketovému úderu úplně zbytečná. Když přiletí HIMARS, nezachrání vás ani plachta, ani maskování.