Smajlík z kráterů: Rekordní úder amerického bombardéru B-2 Spirit

Když se řekne B-2 Spirit, většina lidí si vybaví ten černý „létající kosočtverec“, který umí bez povšimnutí proniknout i do nejlépe chráněného vzdušného prostoru na světě. Jenže jeden z jeho testů má dodnes úsměvný podtón.

Před více než dvaceti lety totiž posádka při cvičné misi „nakreslila“ na dráhu maketového letiště obří smajlík z kráterů po bombách. Nešlo o žádný vtip na úkor armády, ale o vedlejší efekt toho, že bombardér dokázal shodit tolik pum, že už prostě nebylo kam mířit.

Podle magazínu The War Zone se celý příběh odehrál na obrovském cvičišti Utah Test and Training Range. Tehdy šlo o test, při kterém měl B-2 odhodit 80 kusů přesně naváděných pum JDAM o hmotnosti přibližně 227 kilogramů každá během jediného průletu.

Místní personál proto připravil desítky maket – od hangárů a řídicích věží přes palivové sklady až po simulované protiletadlové komplety. Jenže když bombardér během testu „spotřeboval“ všechny připravené cíle, zbývalo ještě pár pum. A tak přišel na řadu nápad, který z testu udělal legendu – zbytek pum posádka shodila tak, aby vytvořily jednoduchý úsměv na jedné z drah.

Test, který ukázal sílu jediného průletu

Test proběhl 10. září 2003 a měl ohromující parametry. Letoun letěl ve výšce přes 12 kilometrů a všechny pumy opustily jeho zbraňové šachty během 22 sekund. Každá mířila na jiný cíl, což tehdy skvěle demonstrovalo možnosti GPS navádění. V té době šlo o poměrně novou technologii a B-2 musel dostat speciální úpravy, aby unesl a zvládl vypustit takové množství munice v krátkém čase.

Americké letectvo před ostrým letem provedlo celkem jedenáct dalších zkoušek. Šlo o to ověřit, že letoun i posádka zvládnou bezpečně shodit desítky bomb v tak krátkém intervalu. Nebylo to jen o technice – šlo i o bezpečnostní procedury a přesnost koordinace. Na cvičišti tak vznikla celá síť sektorů, která simulovala reálné vojenské objekty: od ramp pro rakety Scud až po stanoviště protivzdušné obrany.

Od druhé světové války k moderním úderům

Výsledek byl přesvědčivý. B-2 zvládl během jediného průletu zasáhnout desítky cílů rozesetých na ploše velkého letiště. Generál Jason Armagost, který byl tehdy na palubě, později zdůraznil, že tohle je přesně ta výhoda těžkých bombardérů – schopnost doručit masivní úder s minimálním rizikem pro vlastní síly. Ve druhé světové válce by na podobný úkol potřebovali stovky letadel. Dnes to zvládne jeden stroj – a ještě si „najde čas“ na smajlíka.

B-2 Spirit má nosnost přes 27 tun a je jediným letounem, který dokáže nést obří bunker-buster GBU-57/B Massive Ordnance Penetrator vážící přes 13 tun. Jenže je to vzácný stroj – americké letectvo má v provozu jen 19 kusů.

Budoucnost patří B-21 Raider

I proto se velké naděje vkládají do jeho nástupce, B-21 Raider. Ten bude sice menší a unese méně, ale díky moderním přesně naváděným zbraním, jako jsou GBU-39/B Small Diameter Bomb nebo GBU-53/B StormBreaker, zvládne z jedné mise zasáhnout ještě víc cílů a navíc z větší vzdálenosti. Podle The War Zone by tak B-21 mohl převzít roli „jediného průletu – mnoha cílů“ s ještě větší efektivitou než jeho předchůdce.

Ten „bombový smajlík“ tak dnes působí jako úsměvná připomínka toho, že i přísně technické testy mají svou lidskou stránku. Ale zároveň ukazuje, čeho jsou tyhle stroje schopné, když se spojí obrovská nosnost, přesná navigace a špičkový výcvik posádek. Ať už v roce 2003, nebo dnes, tahle kombinace zůstává pro protivníky velmi špatnou zprávou.