Špionážní dron v Austrálii sleduje žraloky na pobřeží a monitoruje návštěvníky pláží

V Queenslandu se k ochraně návštěvníků pláží před žraloky tradičně používají sítě a šňůry s háčky s návnadou, ale tato metoda má za následek smrt mnoha mořských živočichů, včetně žraloků, želv, delfínů a dugongů.

Jak uvádí server Hakai Magazine, v loňském roce bylo do tohoto zařízení chyceno 958 živočichů, včetně 798 žraloků, z nichž 70 % uhynulo. V roce 2022 bylo uloveno také 15 keporkaků, ale všichni byli úspěšně vypuštěni. Vláda nyní testuje používání dronů vybavených kamerami k vyhledávání žraloků jako potenciální náhradu těchto smrtících metod.

Rob Adsett, hlavní pilot dálkového ovládání u australské záchranné služby, poznamenal, že žraloky lze ze vzduchu snadno spatřit a technologie se neustále zdokonaluje. Zkušební program, který probíhá v místech, jako je Alexandra Headland, zatím vykazuje slibné výsledky.

Na základě statistik bylo v roce 2021 celosvětově potvrzeno 73 nevyprovokovaných případů napadení žralokem, což odpovídá průměru 72 incidentů ročně v předchozím pětiletém období. V roce 2020 se však počet nevyprovokovaných případů výrazně snížil, což je pravděpodobně způsobeno lockdowny souvisejícími s pandemií COVID-19. V letošním roce došlo k 11 úmrtím v důsledku útoků žraloků, z nichž 9 bylo klasifikováno jako nevyprovokované.

Aktivity na ochranu žraloků

To je více než průměr 5 nevyprovokovaných úmrtí ročně. Je běžné, že počet střetů žraloka s člověkem se v jednotlivých letech mění. Navzdory nedávnému nárůstu počtu smrtelných úrazů ukazují dlouhodobé trendy klesající počet smrtelných úrazů ročně. Místní výskyt žraloků a lidí ve vodě může být ovlivněn řadou faktorů, včetně oceánografických, socioekonomických a meteorologických podmínek.

Adsett a jeho tým použili k hlídkování na pláži u Alexandra Headland dron vybavený infračerveným zářením, který dokáže létat 20 minut v silném větru. Dron sleduje 400metrovou trasu rovnoběžně s pobřežím, létá ve výšce 60 metrů a v rušných dnech dosahuje rychlosti až 20 kilometrů za hodinu. Pokud je detekován žralok, piloti spustí dron do výšky 30 metrů, aby zjistili velikost a druh zvířete. Pokud je žralok považován za hrozbu, může být pláž evakuována a záchranáři se za ním mohou vydat na člunech nebo osobních vodních plavidlech, aby žraloka sledovali a monitorovali.

Během zkoušek v letech 2020 a 2021 provedli piloti dronů 3 669 letů na sedmi plážích a odhalili 174 žraloků, z toho 48 delších než dva metry. Tito větší žraloci, včetně žraloka bílého, tygřího a býčího, jsou pro návštěvníky pláží a záchranáře nejvíce znepokojující a vedli ke čtyřem evakuacím pláží.

Australský program dronů

Program dronů v Queenslandu navazuje na podobnou iniciativu v Novém Jižním Walesu, která funguje od roku 2017. Ochránci přírody si přejí, aby byl přechod od sítí a bubnových šňůr realizován co nejdříve. Leo Guida, vědec zabývající se žraloky z Australské společnosti pro ochranu mořského prostředí, se domnívá, že jakékoli další odklady v nahrazení těchto smrtících metod drony jsou „nepochopitelné“, protože řešení je již k dispozici. Drony lze také využít k doručení záchranných prostředků lidem v nouzi ve vodě. Adsett také poznamenává, že riziko napadení žralokem na pláži je nízké ve srovnání s rizikem sražení autem při cestě na pláž.

Přestože jsou kousnutí žralokem poměrně vzácná, počet útoků se zvyšuje. Australská databáze žraločích incidentů zaznamenala v zemi v letech 1791-2022 1196 kousnutí žralokem, což mělo za následek 250 úmrtí a 723 zranění. Zbývajících 223 případů nemělo za následek zranění a týkalo se incidentů, jako je zakousnutí do surfařského prkna. Počet kousnutí žralokem za rok se zvýšil z průměrných 9 v desetiletí 1990-2000 na 22 v desetiletí 2010-2020, částečně v důsledku rostoucí lidské populace podél pobřeží.

Guida však upozorňuje, že ani sítě a bubnové šňůry nejsou vždy účinné při prevenci kousnutí, protože žraloci je mohou obeplavat. Tak tomu bylo i v roce 2020, kdy byl na pláži Greenmount, která byla chráněna sítěmi a bubnovými šňůrami, zabit mužský surfař kousnutím žraloka.

Zdroj: hakaimagazine.com, redakce