SR-71 Blackbird: Nejrychlejší letadlo světa, které vděčí za svůj úspěch Sovětskému svazu a USA
Dne 9. října uplyne čtvrt století od posledního vzletu letounu SR-71A Blackbird. Tento výjimečný stroj, který do jisté míry vznikl i díky Sovětskému svazu, si zaslouží připomenutí.
První části jeho konstrukce totiž byly dodávány právě z tohoto regionu. Vývoj SR-71 začal v kontextu rozvoje tryskových motorů a neustálého zvyšování rychlosti letadel v 50. letech. V této době se také rozvíjely protiletadlové raketové systémy, což přimělo inženýry hledat nové cesty, jak zajistit bezpečnou dopravu jaderných zbraní na nepřátelské území, včetně předběžného průzkumu potenciálních cílů.
Američané původně sázeli na výškový průzkum pomocí letounů U-2, které létaly příliš vysoko, než aby je mohla zachytit sovětská protivzdušná obrana. Tato strategie však selhala v roce 1960, kdy sovětská raketa sestřelila jeden z těchto letounů.
Řešením se stala rychlost. Vznikaly extrémně rychlé letouny, které mohly minimalizovat čas strávený nad nebezpečným územím. Jedním z nejúspěšnějších výstupů tohoto konceptu byl právě SR-71 Blackbird.
Historie programu SR-71A
SR-71A přímo navazoval na předchozí průzkumný letoun A-12, který dosahoval rychlosti přes 3 Machy (3 600 km/h) a létal ve výškách nad 26 km. Vývoj tohoto letounu pro CIA začal v roce 1959, přičemž kariéra samotného A-12 byla krátká – trvala jen od roku 1962 do roku 1968.
I přes úspěchy těchto strojů byly postupně nahrazovány satelitními technologiemi. Během vývoje se z A-12 odvíjela i další verze YF-12, která měla být rychlým stíhacím letounem, a M-21, speciální platforma pro vypouštění nadzvukových průzkumných dronů.
SR-71A, který poprvé vzlétl v roce 1966, měl oproti svým předchůdcům několik významných vylepšení. Byl větší, s rozšířenými palivovými nádržemi a modernizovanými systémy, včetně nového navigačního systému a vybavení pro průzkum.
Výkon a význam SR-71
Blackbird se proslavil především díky své mimořádné rychlosti a schopnosti létat ve velkých výškách. Jeho cestovní rychlost dosahovala až 3,2 Machu (přes 4 000 km/h) ve výšce 24 km, což ho činilo téměř nedosažitelným pro sovětské stíhače a rakety.
Letoun byl vyroben z titanu, aby odolal extrémním teplotám vznikajícím při vysoké rychlosti, a část tohoto titanu byla paradoxně získávána právě ze Sovětského svazu. Tento technologický zázrak byl sice velmi drahý na výrobu i provoz, ale přinesl mnoho rekordů v rychlosti i průzkumných schopnostech.
SR-71 Blackbird se stal symbolem éry studené války a ukázal, jak daleko mohou jít technologie v honbě za rychlostí a nadvládou ve vzduchu. I přes své obrovské náklady a technologickou náročnost se stal jedním z nejikoničtějších letadel v historii.
