T-72 jako papoušek v kleci: Bělorusko obalilo tanky železnými konstrukcemi

Zní to skoro jako z nějakého filmu. Na tanku namontovaná klec, která vypadá trochu jako bouda, ale má jediný cíl – zastavit smrtící dron dřív, než udeří. Jenže přesně toto teď testují Bělorusové. A není to žádný výstřelek. Je to odpověď na novou realitu bojiště.

Běloruské ministerstvo obrany zveřejnilo 4. listopadu fotografie z cvičení, kde tanky T-72 jezdí s masivními kovovými konstrukcemi nad věží, podél boků nebo napříč celým trupem. Někde visí maskovací síť, jinde jde vidět obyčejná kovová mříž. Funkce je jasná: vytvořit překážku pro drony kamikaze a takzvanou loitering munici – tedy výbušný náklad, který se vznáší nad cílem a čeká na vhodný okamžik k útoku.

Co tím chtějí říct? Hlavně to, že situace se změnila. Tank už dávno není neporazitelná pevnost. Dnes ho může zničit i levný bezpilotní letoun za pár tisíc dolarů. A proti tomu nepomůže ani silný pancíř – hrozba totiž přichází shora, kde bývá tank nejzranitelnější.

Kovová klec místo štítu

Tank T-72 je ve službě už od roku 1973. Byl navržen jako jednodušší verze tehdejšího technologického skvostu T-64 a měl zaujmout svou spolehlivostí, mobilitou a jednoduchostí. Díky automatickému nabíjení stačí tři členové posádky, konstrukce je nízká, hmotnost relativně malá a manévrovatelnost výborná.

Jenže co naplat – půl století starý stroj už nemůže držet krok s nejnovějšími západními tanky, jako jsou Leopard 2 nebo americký Abrams. Modernizace mu trochu pomohla, ale zázraky neumí. A právě proto přichází ke slovu improvizace – třeba právě v podobě železné „klece“.

Na snímcích z běloruského cvičení je vidět několik variant těchto konstrukcí. Někde vypadají jako jednoduché rámy, jinde pokrývají celou věž i boky. Materiál? Zřejmě plech, síť nebo lehká kovová kostra. Nejde o oficiální výbavu, ale spíš o polní úpravy, které mají dát tanku aspoň malou šanci navíc. A někdy to stačí.

Inspirace z Ruska? Ano, bezpochyby

Kde to všechno začalo? Rusko. Právě tam se podobné „klece“ začaly hromadně objevovat na přelomu let 2023 a 2024, hlavně při přípravách na větší ofenzivy. Odtud se nápad rychle šířil – Ukrajina reagovala vlastním způsobem, a teď i Bělorusko sahá po podobném řešení. Je to jasný důkaz, jak se frontové nápady šíří mezi spojenci i protivníky rychlostí blesku.

Minsk tím ukazuje nejen pragmatismus, ale i politický postoj. Oficiálně se sice konfliktu na Ukrajině neúčastní, ale skrze vojenskou taktiku a techniku je jasně vidět, kde stojí. A že sleduje dění na východě velmi pozorně.

Mají ty klece smysl?

To je otázka, na kterou zatím nikdo nezná jasnou odpověď. Zkušenosti z Ukrajiny jsou smíšené – někdy konstrukce pomůže, jindy je úplně k ničemu. Může zachytit dron, přesměrovat ho nebo alespoň oddálit výbuch. Ale taky může jen přidat na hmotnosti a udělat tank nápadnějším.

Přesto to dává smysl. Když hrozba přichází shora, každá překážka může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí posádky. A pokud je tank za miliony ohrožen malým dronem, není divu, že se sáhne i po takovém „nízkonákladovém štítu“.

Výzva pro vojenské plánování

Tato „klecová móda“ skvěle ukazuje, jak moc a jak rychle se mění pravidla války. Ještě před pár lety by nikoho nenapadlo, že tank – symbol síly a pancíře – bude potřebovat ochranu shora. A že tou ochranou nebude žádný high-tech systém, ale obyčejný rám ze železa, připevněný šrouby někde na polygonu.

Ať už Bělorusko přidává tyhle konstrukce z obav, nebo chce ukázat odhodlání, jedno je jasné – bez improvizace to dneska nejde. Válka se změnila. Už to není jen souboj o to, kdo má silnější stroj nebo větší kalibr. Teď přežije ten, kdo dokáže rychle reagovat. A někdy k tomu stačí pár svařených trubek navíc.