Těchto pět kandidátů Íránu na novou stíhačku bylo nejlepších. Byl Su-35 špatnou volbou?

Od srpna 2022 se objevují stále častěji náznaky, že íránské letectvo hodlá pořídit ruské těžké stíhací letouny Su-35 generace 4++, aby modernizovalo svůj letecký park.

Volba Su-35 následuje po více než deseti letech spekulací o tom, jaký typ stíhačky by íránské letectvo mohlo získat k modernizaci své flotily z dob vietnamské války, přičemž v roce 2010 se za favorita považovaly nižší a ruské Su-30, zatímco od roku 2020 se za pravděpodobnější variantu považoval mnohem lehčí, ale sofistikovanější čínský J-10C.

Přestože Su-35 je schopný stíhací letoun a v současné době nejmodernější ruský letoun, zůstává otázkou, zda byl pro íránské letectvo tou nejlepší volbou, neboť bylo k dispozici několik dalších možností s různými přednostmi a nedostatky. Níže je uveden pohled na pět hlavních konkurentů Su-35 pro íránské zakázky a jejich různé výhody a nevýhody.

J-10C

Letoun J-10C je nejmodernější čínská stíhačka. Dosud nebyla vyvezena a byla dříve považována za hlavního kandidáta na modernizaci íránské stíhací flotily. Je považována za pokročilejší letoun než Su-35 s výrazně nižšími provozními náklady a potřebou údržby. Jako lehký relativně levný stíhací letoun by mohl být pořízen v podstatně větším počtu a kromě amerického F-35 je považován za nejnebezpečnější jednomotorový stíhací letoun na světě.

J-10C se vyrábí mnohem rychleji než jakýkoli jiný stíhací letoun na světě kromě F-35, což Číně umožňuje dodávat svým exportním klientům desítky kusů ročně. Letoun postrádá velmi dlouhý dolet Su-35 nebo možnost integrace nadrozměrných střel vzduch-vzduch R-37M s extrémním doletem, ale co je možná nejdůležitější, není pravděpodobné, že by byl nabízen v rámci barterové dohody, jako tomu údajně bylo u Su-35.

FC-31

FC-31 je považován za hlavního kandidáta na náhradu letky F-15 Eagle íránského regionálního rivala Saúdské Arábie, neboť Rijád a Peking posilují své vztahy, což by mohlo být faktorem, který Írán i Čínu vede k tomu, že se vyhýbají uzavření dohody o tomto letounu. Skutečnost, že FC-31 se v současné době nevyrábí ve větším měřítku, rovněž znamená, že by k dodávkám došlo mnohem později, než by tomu bylo u Su-35, což by mohlo být rozhodující vzhledem k tomu, že Írán v současné době čelí značné hrozbě úderů Západu nebo Izraele na svá jaderná zařízení.

Letoun FC-31 byl navržen jako nástupce letounů rodiny Su-27 Flanker, do níž Su-35 patří, a zavádí schopnosti stealth a pokročilejší senzory, avioniku a výzbroj. Očekává se, že bude moci být modernizován podstatně déle, včetně případných technologií šesté generace, protože Čína a Spojené státy se objevily ve vlastní lize, v níž soutěží o nasazení pokročilých stíhaček šesté generace.

Su-57

Su-57, nástupce letounů Su-27 Flanker vyvinutých pro ruské letectvo, měl původně tvořit většinu nových stíhacích letounů od roku 2015, než se služba rozhodla pořídit raději letouny nižší třídy Su-30SM a Su-35. Stíhačka páté generace se zúčastnila bojů nad Ukrajinou a jako jediná ze své generace použila v boji řízené střely s plochou dráhou letu, přičemž byl hlášen i sestřel ze vzduchu, který však nebyl potvrzen.

Stíhačka není tak specializovaná na boj vzduch-vzduch jako Su-35 a těží ze stealth schopností (i když horších než u čínských nebo amerických stíhaček) a také z ještě delšího doletu a použití šestičlenných radarů, které jsou lepší než trojité radary Su-35. Dlouho se očekávalo, že příchod tohoto stíhacího letounu na exportní trhy vážně sníží zahraniční zájem o Su-30 a Su-35.

Očekávalo se, že Su-57 zůstane životaschopný ještě po mnoho desetiletí, protože Rusko investuje velké prostředky do vývoje technologií šesté generace pro svou flotilu. Skutečnost, že Su-57 se v současnosti vyrábí v relativně malém měřítku, neschopnost Ruska realizovat rychlé dodávky kvůli domácím a případně alžírským objednávkám a pochybná připravenost pro boj vysoké intenzity, jsou hlavní nevýhody stíhačky proti Su-35, který může být dodán velmi rychle a který je plně připraven k boji již téměř deset let.

JF-17 Block 3

Očekává se, že čínský „velmi lehký“ stíhací letoun JF-17 Block 3, který byl vyvinut tak, aby byl ještě dostupnější než J-10C jak z hlediska pořízení, tak z hlediska provozních nákladů, a který zároveň využívá avioniku páté generace srovnatelnou s avionikou letounů J-20 a J-10C, bude vyráběn v mnohem větším počtu než předchozí varianty a představuje pravděpodobně nejlevnější způsob, jak nasadit velkou flotilu s nejmodernější avionikou a výzbrojí.

Letoun má skromné letové výkony a nese relativně malé senzory a svou konstrukční filozofií a pozicí na hmotnostním spektru v podstatě odpovídá švédskému Gripenu. Stíhačka by mohla Íránu umožnit nahradit letky stíhaček F-4 a F-5 pořízené v 70. letech a zároveň snížit provozní náklady každé letky – akvizice by se tak mohla vyplatit.

Přestože JF-17 Block 3 není nejschopnějším stíhacím letounem, jeho vysoce sofistikovaná avionika, senzory a rakety by mu poskytly silnou výhodu oproti většině tříd stíhacích letounů, s nimiž by se Írán mohl setkat. Nahrazení poloviny nebo více íránských stíhacích letek letouny JF-17 Block 3 by mohlo být relativně cenově dostupné, ne-li dlouhodobě úsporné, a znamenalo by revoluci ve schopnostech protivzdušné obrany letectva. Akvizice letounů JF-17 Block 3 je možná i po uzavření dohody o nákupu letounů Su-35, které by sloužily jako lehčí protějšek.

MiG-29SMT/UPG

Rusko v současné době nabízí na export dva hlavní typy modernizovaných stíhacích letounů MiG-29. Jedná se o MiG-29M/K, který využívá novou konstrukci draku, a starší sovětské MiG-29, které mohou být modernizovány se stejnými motory, avionikou a senzory v rámci programů MiG-29SMT a MiG-29UPG.

Integrace aktivních radarových řízených střel a radarů s fázovanou anténou (buď široce používaného radaru Zhuk-ME PESA, nebo novějšího radaru Zhuk-A/AM AESA) by mohla přinést revoluci do íránského letectva. Stíhačky by mohly být dodány rychle a mohly by poskytnout střední úroveň schopností nad JF-17 Block 3 (i když s méně špičkovou avionikou a výzbrojí) a pod rodinou Su-27/30/35 Flanker.

Rusko vyváží stíhačky MiG-29M přibližně za polovinu ceny Su-35S a modernizované starší MiG-29 podobné indickým MiG-29UPG a možná s integrací vynikajícího systému Zhuk-A/AM pro maximální výkon proti skrytým cílům by mohly být pořízeny ještě mnohem levněji. Staré letouny MiG-29A ze sovětské éry jsou v Íránu navzdory svému stáří v současnosti považovány za elitní stíhací letouny, na jejichž letky se ve velké míře spoléhá při ostraze hlavního města Teheránu, a íránský obranný sektor získal značné zkušenosti s výrobou dílů pro tyto letouny a jejich modernizací.

Ačkoli má MiG-29 kratší dolet než Su-35, pro účely protivzdušné obrany si zachovává působivý letový výkon, který by ve spojení s dostupnou pokročilou avionikou mohl představovat vysoce nákladově efektivní variantu. MiG-29SMT/UPG pravděpodobně nebude tak nákladově efektivní jako J-10C a JF-17 Block 3 kvůli menšímu ruskému průmyslu bojového letectva a méně vyspělému průmyslu, ale letoun by mohl být potenciálně vyměněn za íránské bezpilotní letouny podobně jako Su-35 a a způsobem, jakým to nelze udělat u čínských stíhaček.

Zdroj: military-today.com, businessinsider.com, airforce-technology.com, redakce