Tichý souboj o vzdušnou nadvládu: F-35 jako náplast, F/A-XX jako budoucnost

Americké obranné projekty F/A-XX a E-7 Wedgetail se v posledních měsících dostaly do další fáze vývoje. Oba programy přitom Pentagon plánoval zpomalit, nebo rovnou ukončit.

F/A-XX není jen další stíhačka. Je to letoun šesté generace, navržený tak, aby překonal jakékoli hrozby, které se dnes rýsují nad Pacifikem i Atlantikem. A právě proto budí tolik emocí. Pentagon zatím počítal jen s výdajem na samotný vývoj — výroba zůstávala mimo rámec rozpočtu.

Bez ní ale projekt zůstává viset ve vzduchu. Rozpočtový výbor zvolil výrazně ambicióznější přístup. Podpora programu F/A-XX překonává původní očekávání a signalizuje snahu urychlit vývoj klíčových schopností pro příští generaci námořního letectva.

Nejde ale jen o čísla – v sázce je technologický skok, který má definovat americkou vzdušnou sílu pro další desetiletí. Platforma F/A-XX má nahradit současné letouny Super Hornet a stát se páteří leteckých křídel operujících z palub letadlových lodí. Její koncepce vychází z principu „distributed lethality“ a počítá s vysokou mírou autonomie, pokročilou stealth architekturou i integrací umělé inteligence do rozhodovací smyčky pilota.

Námořnictvo šlape na plyn

Souběžný vývoj dvou pokročilých taktických platforem – F-47 pro letectvo a F/A-XX pro námořnictvo – podle Pentagonu zatěžuje kapacity amerického průmyslu víc, než je v tuto chvíli udržitelné. S tímto argumentem ale nesouhlasí Boeing, který deklaruje připravenost zvládnout oba programy paralelně.

Tlak sílí. Ale tentokrát nepřichází zevnitř systému. Na pozadí napětí mezi průmyslem a zadavatelem se do hry opět tlačí Lockheed Martin. Firma, která letos na jaře vypadla z výběrového řízení na F/A-XX, teď nabízí upravenou verzi F-35.

Jde o mezikrok. Dočasnou náhradu, která má vyplnit čas, než bude připravena šestá generace. Řešení spočívá v rozšíření stávající platformy, nikoli ve skoku vpřed. A to s sebou nese rizika.

Vývoj se tím nezastaví. Jen zpomalí. A v některých ohledech zůstane stát. Jenže dočasnost má v obranném plánování svou cenu. Každý takový mezistupeň spotřebovává prostředky, energii a čas – a v kontextu geopolitického tempa nemusí přinést víc než zpoždění.

E-7: Projekt, který přežil vlastní konec

Zatímco u F/A-XX jde o vizi budoucnosti, příběh E-7 je víc o přítomném riziku. Letoun E-3 Sentry, páteř systému včasného varování USA, už dosluhuje. Mnohé kusy jsou podle zákulisních informací prakticky neopravitelné. A právě E-7 Wedgetail měl být tou náhradou. Pentagon to však vidí jinak. Náklady rostou, harmonogram sklouzává. A vize dálkového průzkumu přes satelity zní lákavě. Jenže zatím je to spíš sci-fi než připravená náhrada.

O dalším směřování programů F/A-XX a E-7 zatím není definitivně rozhodnuto. Hovoří se o navýšení prostředků, ale konečné rozdělení stále závisí na prioritách vyšších míst. V jádru nejde o jednotlivé částky, ale o ochotu udržet vývoj v chodu i za cenu vyšší investiční nejistoty. Pokud má být zachována technologická kontinuita, bude nutné rozhodovat s výhledem, ne s kalkulačkou.