Ukrajina ukázala, jak zastavit Ch-22 dřív, než vůbec vzlétne

Někdy není třeba zasáhnout samotnou zbraň. Stačí narušit to, co ji umožňuje použít. Když dojde na rakety s kapalným palivem, všechno závisí na načasování. Palivo je natolik agresivní, že se nedá jen tak skladovat do zásoby. Musí se doplňovat těsně před odpálením. A právě to dělá rozdíl mezi hrozbou a nefunkční šrotem.

Zásah do míst, kde probíhá příprava nebo tankování, tak může mít mnohem větší dopad než přímý úder na odpalovací zařízení. Jedna správně zvolená rána a celý úderný proces se zastaví dřív, než vůbec začne. A tam, kde dřív stály hlavní prvky podpůrné infrastruktury, dnes zůstává jen ticho, trosky a krátery.

Přesně tohle se nedávno stalo na jedné ruské základně – konkrétně v Šajkovce. A nešlo o náhodu. Střely Raduga Ch-22 nejsou jen staré ruské kusy železa. Jsou rychlé. Hodně rychlé. Létají skoro třikrát rychleji než zvuk – a navíc jen pár desítek metrů nad zemí. To znamená, že radar je často vůbec nezachytí. A i když ano, obrana má jen pár vteřin na reakci.

Bez letounů včasné výstrahy (AWACS) vidí radar jen něco kolem 40 kilometrů. A to je na tuto střelu málo. Potřebujete systémy jako Patriot nebo SAMP/T. A těch má Ukrajina málo.

Ch-22 váží skoro šest tun. Nesou buď klasickou tunovou hlavici, nebo v některých verzích, i jadernou. Navádí se setrvačně, podle terénu a nakonec pomocí radaru. Je to dědictví studené války. Ale pořád děsivě účinné.

Tu-22M jsou těžké bombardéry, které vynášejí Ch-22 do vzduchu. Bez nich střely neletí. A bez základen jako Šajkovka to celé nefunguje. Tento útok tak není jen o pár zničených budovách. Mohl narušit celý řetězec.

Je otázka, jestli jde o jednorázový úder, nebo o začátek nové fáze. Ale jedno je jisté: Ukrajina tímto útokem poslala jasný vzkaz. Ví, kam udeřit. A ví, jaké zbraně jsou nejnebezpečnější.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *