Ukrajinské F-16 versus KAB: Obrana, která by mohla rozhodnout o osudu fronty

Ruské bombardéry dál létají. Bez ohledu na ztráty, bez ohledu na výzvy. A s nimi se z výšky řítí i těžké, přesně naváděné bomby KAB-500. Když dopadnou, nezůstane toho mnoho. Není to jen obyčejná munice – je to nástroj destrukce s chirurgickou přesností.

Jenže co dělat, když se těchto bomb má brzy vyrábět 120 tisíc ročně? Tolik plánuje Rusko vyrobit podle ukrajinské vojenské rozvědky během jediného roku. To už není otázka několika kusů, které se tu a tam objeví. To je doslova pásová výroba smrtících náloží.

A teď si představte, že toto všechno má padat denně, znovu a znovu, po stovkách. Co s tím? Jak se bránit, když protivník vsází na kvantitu i kvalitu zároveň? Vojenský analytik Pavlo Narozhny se zamýšlel právě nad tím. A přišel s třemi možnostmi. Nejsou ideální, ale jsou reálné. Každá z nich má šanci – i svá slabá místa. Tak se na ně podívejme.

Patriot: Jistota zásahu, ale za obrovskou cenu

První varianta zní celkem jednoduše: používat systémy Patriot. Fungují? Ano. Například nedávno s jejich pomocí Ukrajinci sestřelili ruský Su-34 nedaleko Záporoží. Jenže – vystřelili na něj hned dvě rakety. A každá taková stojí miliony dolarů.

Takže tu máme otázku: kolik těch raket si můžeme vůbec dovolit? A kolik máme baterií Patriot? Odpověď není moc optimistická. Je jich málo a fronta je dlouhá. Nelze pokrýt všechno.

Navíc je tu ještě jeden problém – logistika. Obsluha Patriotů není jako zapnout mikrovlnku. Vyžaduje školený personál, údržbu, přesné plánování. A to všechno v podmínkách, kde rozhodují minuty.

Stíhačky F-16: Rychlé a flexibilní, ale zranitelné

Druhá možnost – stíhačky F-16. Moderní stroje, které by mohly reagovat pružně a dostatečně rychle. Znějí jako ideální odpověď, že? Ale tady Narozhny varuje: když se F-16 přiblíží k frontové linii, ocitají se v nebezpečné zóně. Ruské rakety dlouhého doletu nejsou žádná hračka.

A pak tu máme logistiku znovu. K letadlu potřebujete pilota, zázemí, servisní tým, náhradní díly… celý podpůrný systém. To všechno znamená čas, peníze a úsilí. I když F-16 nabízí výhodu mobility, není to řešení, které by šlo nasadit hned a všude.

Ale jejich výhodou je schopnost měnit taktiku – přiletět, odpálit střelu a zase zmizet. Přesně to, co je potřeba v rychlých, měnících se bojových podmínkách.

Obrana ve fázi nápadu

Třetí nápad je… no, trochu vizionářský. Narozhny mluví o roji bezpilotních prostředků, které by se vznášely v prostoru a vytvořily jakousi „mlhu“. A když by do ní vletěla bomba KAB? Bum – předčasná detonace. A KAB by už nedopadla tam, kam měla.

Sci-fi? Možná zatím ano. Ale směr je to zajímavý. Tyto drony nemusí být drahé, nemusí být superchytré. Stačí, když budou ve správném čase na správném místě. V principu tedy řešení, které se dá škálovat a vyrábět masově.

Problém? Zatím neexistuje sériová výroba. Ani finální prototyp. Ale jako vize budoucnosti obrany – proč ne? Válka často urychluje inovace. A kdo ví – třeba právě tady vznikne nový typ protivzdušné ochrany.

Jak moc jsou KAB-500 nebezpečné?

Dost. KAB-500L je například řízená bomba vážící půl tuny. Má laserové navádění, obsahuje skoro 450 kg výbušniny a trefí se s přesností do sedmi metrů. Vystřelena může být z výšky několika kilometrů – a když ji vypustíte, sama si už najde cíl. Takzvaný režim „shodit a zapomenout“.

Používají ji letadla jako Su-24, Su-34 nebo MiG-27. Kombinace výšky, rychlosti a přesnosti z ní dělá velmi těžko zachytitelnou hrozbu. Navíc ruské letectvo je čím dál aktivnější. To znamená, že KAB-ky létají častěji. A dopadají s destruktivní účinností.

Čas přejít do útoku

A tady přichází Narozhny se závěrem, který může někoho překvapit. Podle něj nestačí jen čekat, až bomba poletí – je třeba útočit. Kam? Na ruská letiště. Na sklady. Na komunikační centra.

Cíl? Donutit Rusko, aby samo začalo řešit svou obranu. Aby se jejich letadla bála vzlétnout. Aby se jejich velení zabývalo tím, co přiletí z Ukrajiny – a ne jen tím, co vyšlou oni.

Samozřejmě, toto není snadná strategie. Ale může fungovat. Útočná akce jako forma obrany? V moderní válce čím dál častější přístup. A když protivník plánuje denně vypouštět desítky bomb, někdy nezbývá než jít až ke zdroji.

Bude to stačit?

Ukrajina má tři možnosti – každá jiná, každá omezená. Patriot je přesný, ale drahý. F-16 jsou flexibilní, ale ohrožené. Drony jsou nadějné, ale zatím jen na papíře. A tak zůstává klíčová otázka: Jakou cestu zvolit? Nebo bude potřeba všech tří najednou? Odpověď možná přinesou příští měsíce. Anebo – jako často – ukrajinská vynalézavost.