Umělá inteligence hledá přehlížené mimozemské signály v datech z radioteleskopů

Vědci reagují na námitky, že se nám nepodařilo najít důkazy o životě mimo Sluneční soustavu, poukazem na to, jak omezené bylo naše dosavadní pátrání.

I kdyby však naše přístroje nějaký signál zachytily, je možné, že jsme jej přehlédli, když jsme použili desítky let staré algoritmy pro pročesávání dat. Jak uvádí server Nature, tato myšlenka se stala pravděpodobnější díky aplikaci metody výběru založené na strojovém učení na data z velkého radioteleskopu. Systém identifikoval v šumu stokrát více vzorů zasluhujících zkoumání, než kolik jich bylo zaznamenáno dříve.

Ačkoli žádný z nich zatím nevedl k silným indiciím o mimozemském životě, článek v časopise Nature Astronomy uvádí, že osm z nich je dostatečně zajímavých na to, aby podnítily následná pozorování. To vše z nepatrného kousku záznamů radioteleskopů lidstva.

Analyzovaná data pocházejí ze 480 hodin pozorování 820 hvězd provedených radioteleskopem Robert C. Byrd Green Bank, který si objednala společnost SETI Breakthrough, aby pátrala po rádiových vlnách, jež by mohly naznačovat přítomnost mimozemských civilizací.

Nikdo nepředpokládá, že by se jednalo o záměrný signál namířený přímo na Zemi. Místo toho astronomové doufají v bludné úniky. Jeho identifikace je však náročná, protože je třeba jej odlišit nejen od přirozených rádiových emisí, ale i od šumu pozemských a družicových zdrojů. Zdánlivý signál známý jako BCL1, o němž se původně předpokládalo, že přichází ze směru Proximy Centauri, ukazuje, jak těžké může být tyto signály rozlišit.

Systém Breakthrough Listen původně identifikoval 2,9 milionu signálů, které zúžil na 20 515, jež si zaslouží lidskou pozornost. Pro srovnání, při použití předchozích metod jich bylo ve stejných datech nalezeno přibližně 200. Autoři sledovali osm (označených MLc1-8) ze sedmi hvězd a doufali v jejich opakování. Opakované zkoumání dopadlo neúspěšně, ale tým je povzbuzen citlivostí systému.

„Toto úsilí o hledání dnes škálujeme na 1 milion hvězd pomocí dalekohledu MeerKAT a dále. Věříme, že práce, jako je tato, pomůže urychlit tempo, s jakým jsme schopni učinit objevy v našem velkém úsilí o zodpovězení otázky, jestli jsme ve vesmíru sami,” uvedl hlavní autor Peter Ma, student Torontské univerzity.

Data, která Ma zkoumal, byla shromážděna o několik let dříve, což snižuje vyhlídky na to, že při druhém pohledu něco najdeme. Tým je nadšený z toho, že může data zkoumat rychleji, čímž se zkrátí doba navazujících studií.

Zdroj: nature.com, redakce