Vědci vytvořili myši s geny jednobuněčných organismů

Myši narozené v rámci experimentu v Hongkongu se nepodobají žádnému jinému zvířeti svého druhu, i když přes svou zásadní odlišnost nemohou vypadat obyčejněji, což odhaluje úžasnou pravdu o naší evoluční historii.

Myši byly spojeny s geny jednobuněčného mikroba zvaného trubénka. Ačkoli tento mikroorganismus sám o sobě není živočich, je jim blízce příbuzný a od dob, kdy ještě neexistoval složitý mnohobuněčný život, se změnil jen málo.

Pozoruhodné je, že úspěch výběru genů trubének u některých tak složitých a mnohobuněčných organismů, jako je myš, nám poskytuje nový pohled na evoluční původ živočišných znaků. Výměnou myších genů za verze nalezené u trubének mohli vědci zjistit, jak moc jsou si tyto dva geny podobné svou funkčností.

Tým vědců vedený Ya Gao a Daisylyn Senna Tan z Hongkongské univerzity a Mathiasem Girbigem z Ústavu Maxe Plancka pro pozemskou mikrobiologii v Německu chtěl zjistit, co se stane, když nahradí savčí gen Sox2 genem Sox z trubének.

Vypěstovali klonované myší kmenové buňky a přeprogramovali jejich genom, přičemž Sox2 nahradili Sox trubének. Tyto buňky byly vstříknuty do embryonálních myších blastocyst, které byly následně implantovány do pseudopregnantních myších náhrad, aby mohly otěhotnět, porodit a vyrůstat v pečujícím prostředí.

Chimérická mláďata se narodila se směsicí znaků, které vycházely z jejich dědictví. Byly to samozřejmě myši, ale měly tmavé oči a tmavé skvrny na srsti, což svědčilo o jejich smíšené genetice. Zjištění naznačují, že transkripční faktory Sox u trubének před stovkami milionů let byly biochemicky podobné genům Sox, které dnes plní důležité funkce u mnohobuněčných organismů.

Výsledky práce by mohly mít podle vědců důsledky pro výzkum kmenových buněk a jejich terapii. A přidávají zajímavou vrstvu složitosti do příběhu o tom, jak se život na Zemi diverzifikoval.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *