Vojenská výzva „zlomený šíp“: Velký průvodce ztracenými jadernými bombami napříč historií

Tento týden uplynulo 79 let od amerického jaderného útoku na Hirošimu a Nagasaki v Japonsku. Při obou těchto úderech nebylo pochyb o tom, že by během bombardování došlo k nějakému omylu nebo neočekávaným potížím. Totéž však nelze říci o několika dalších incidentech, při nichž Američané přišli o několik jaderných náloží.

Armáda má nepřeberné množství termínů, které vojáci používají pro komunikaci se spojeneckými jednotkami a velitelstvími. Mnohé z nich lze považovat za „neutrální“. Je tomu tak proto, že nesdělují potenciální nebezpečí a nejsou tajnými signály k zahájení útoku.

Proti těmto frázím však stojí některé, které by žádná armáda nechtěla slyšet při rádiové komunikaci. Jednou z nich je „zlomený šíp“, který armáda používá k popisu nehody jaderné zbraně, ale který nepředstavuje hrozbu jaderného konfliktu.

Americká armáda v minulém století opakovaně hlásila „zlomené šípy“. Některé z jaderných bomb ztracených před lety jsou stále nezvěstné. Dodnes není známo, co se s nimi stalo.

Předstíraný útok v roce 1950

První incident se „zlomeným šípem“ se odehrál před 74 lety. Tehdy se americké ozbrojené síly rozhodly provést 24hodinovou leteckou misi, která měla vyvrcholit fingovaným útokem na San Francisco. Armáda přitom chtěla vytvořit podmínky odpovídající těm, kterým by čelila šestnáctičlenná posádka strategického bombardéru Convair B-36 Peacemaker během bojového letu nad SSSR.

Plány ztroskotaly, když se po několika hodinách letu porouchaly tři ze šesti motorů amerického stroje. Posádka se rozhodla misi přerušit a z letounu vystoupit na padácích. Překážkou však byla jaderná bomba Mark 4 (vylepšená verze Fat Mana z Nagasaki) na palubě stroje.

Piloti se rozhodli shodit bombu v Britské Kolumbii v Kanadě. Předem naplánované bombardování naštěstí nemělo tragické následky kvůli nedostatku plutoniového jádra v bombě Mark 4. Kvůli tomu nemohla být zahájena řetězová reakce, takže shoz munice skončil výbuchem konvenční trhaviny. Incident byl po několik následujících desetiletí utajován.

Měl doplnit palivo ve vzduchu, najednou po něm však zmizela stopa

Další situací, během níž Američané zaznamenali incident se „zlomeným šípem“, je záhadné zmizení bombardéru Boeing B-47 Stratojet nad Středozemním mořem. V březnu 1956 stroj odstartoval z MacDillovy letecké základny na Floridě, odkud měl uskutečnit let na základnu v Maroku.

Po cestě však B-47 musel dvakrát zastavit pro doplnění paliva ve vzduchu. Druhá „zastávka“ se uskutečnila nad Středozemním mořem a po prvním doplnění paliva (které proběhlo úspěšně) nic nenasvědčovalo tomu, že by se po stroji ztratila jakákoli stopa.

K druhému doplnění paliva se bombardér nedostal. Navzdory četným pátráním nebyl pohřešovaný letoun, jeho posádka ani náklad, který vezl, nikdy nalezen. Na palubě měl dvě bomby Mark 15.

Bombardér se srazil se stíhačkou

Nedlouho po záhadném zmizení B-47 nad Středozemním mořem přišli Američané o další jadernou bombu. Incident z roku 1958 nad Atlantickým oceánem se rovněž týkal bombardéru Boeing B-47, který se účastnil manévrů simulujících bombardování ruského města. Kromě toho byly do programu cvičení zařazeny manévry s cílem vyhnout se nepřátelským stíhačkám.

Cvičení skončilo srážkou bombardéru se stíhačkou F-86. Pilot druhého stroje se dokázal katapultovat, ale větší B-47 měl mnohem větší problém: jadernou zbraň na palubě, s níž se třikrát pokusil přistát. Nakonec velení vydalo rozkaz ke svržení bomby do oceánu a bombardéru se poté podařilo bezpečně vrátit na základnu. Bomba však byla považována za ztracenou a dodnes nebyla nalezena.

Incident v Goldsboro

Také další desetiletí minulého století bylo plné nebezpečných incidentů se „zlomeným šípem“, kterým čelila americká armáda. V lednu 1961 se ztratila 24megatunová jaderná bomba. Nesl ji bombardér B-52, který během mise nad městem Goldsboro v Severní Karolíně ohlásil poškození křídla.

Na palubě letadla se pak nacházely dvě „atomové bomby“. Bylo rozhodnuto je zajistit, tj. provést řízený výsadek pomocí padáků. Zatímco jedna z bomb provedla bezpečný let a dopadla na místo známé americké armádě, druhá dopadla na zem na neznámém místě, ale nevybuchla. Nikdy nebyla nalezena.

Náhodné potopení a záhada

V roce 1965 došlo k další události „zlomeného šípu“. Tentokrát se však týkala letadlové lodi USS Ticonderoga, která nesla útočný letoun A-4E Skyhawk vyzbrojený jadernou bombou.

Skyhawk se z letadlové lodi, která plula poblíž Filipínského moře, svezl a jaderná bomba spadla do vody spolu s ním. Zbraň nebyla nikdy nalezena, ačkoli USA se domnívají, že zbraň leží na mořském dně, asi 150 km od Japonska.

O tři roky později došlo k další ztrátě jaderné bomby. V roce 1968, ačkoli přesné datum není známo, Američané údajně ztratili neznámou jadernou zbraň. O této události je známo jen málo, ale na základě spekulací osob spojených s americkou armádou lze usuzovat, že šlo o ztrátu jaderné ponorky Scorpion. Ta byla v roce 1968 vyslána na špionáž sovětského námořnictva.

Štěstí japonského města Kokura

Pokud zůstaneme u tématu jaderných zbraní, nelze nezmínit bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Ačkoli se tehdy o žádné chybě pilotů nebo nečekaném selhání nemluvilo, příběh zaznamenaný v dnešních učebnicích měl být zcela jiný.

Během plánování útoků na Japonsko Američané určili, že město Kokura bude při bombardování Hirošimy náhradním cílem pro případ nedostatečné viditelnosti. Dne 6. srpna 1945 však bylo nad Hirošimou vhodné počasí, takže rezervní cíl zůstal toho dne v bezpečí.

To se však brzy změnilo, protože při bombardování naplánovaném na 9. srpna byla hlavním cílem Kokura, a nikoli Nagasaki, kam byla nakonec svržena bomba Fat Man.

Když se nad městem objevila mračna, pilot Boeingu B-29 Superfortress major Charles Sweeney nabral kurz směrem k Nagasaki, kde byla jaderná zbraň o hmotnosti téměř 5 t svržena. Kokura se tak vyhnula dvojímu bombardování. V obou případech za to mohlo počasí.

„Zlomený šíp“ v současnosti

Většina incidentů se „zlomeným šípem“ se odehrála v 50. a 60. letech 20. století, nebo alespoň tehdy o nich informovali Američané. Přestože se dnes tyto typy incidentů v podstatě nevyskytují, ještě v roce 2007 byla otázka zachování bezpečnosti při manévrech s jadernými zbraněmi opět v centru dění mezi mnoha vojenskými odborníky.

Před 17 lety byl na vině člověk. Bombardér B-52 provádějící tehdy cvičný let byl omylem vyzbrojen třemi řízenými střelami AGM-129 s jadernými hlavicemi. Na jejich místě měly být cvičné hlavice. Téměř dva dny si nikdo nevšiml, že posádka B-52 provádí manévry s vyzbrojenými jadernými zbraněmi v podpalubí.