YarmaK: Dřív rapoval o životě, dnes je velitelem dronové jednotky na Ukrajině
Kdysi stál na pódiu a rapoval o životě. Dnes stojí v čele jednotky, která řídí útoky dronů hluboko za linií nepřítele. Oleksandr Yarmak. Pro někoho hudebník. Pro jiné hrdina nové generace. A pro sebe? Jen člověk, který dělá, co je potřeba.
Do války šel dobrovolně. Ne z povinnosti, ale z přesvědčení. Když Rusko napadlo Ukrajinu, věděl, že nezůstane stranou. Mobilizoval se a brzy se stal součástí elitního dronového útvaru.
Dnes velí vlastní rotě a podílí se na vývoji nových řešení v rámci 412. pluku. Jeho tým zničil přes 30 systémů PVO. Ne teoreticky – reálně. Buky, TORy, složité a drahé ruské technologie mizí díky dronům s FPV kamerou. A díky lidem, kteří vědí, co dělají.
Ale Yarmak vidí dál. Nejde jen o samotné útoky. Mluví o systému. O nutnosti mít jasná pravidla, organizaci, velení. Válka se změnila. A s ní se musí změnit i armáda. Zároveň nezapomíná, že na konci každého příkazu je člověk. A právě ochrana vojáků je jeho prioritou. „Cílem není hrdinství za každou cenu. Cílem je návrat. Živý.“
Jedním z nečekaných momentů Yarmakovy služby byla setkání s ruskými zajatci – a mezi nimi i jeden fanoušek. Voják, který byl součástí invazních jednotek, rozpoznal Yarmaka jako rappera, jehož hudbu dříve poslouchal. Místo nenávisti přišla zvláštní směs emocí.
„Bylo vidět, že se skutečně kaje. Nehrál divadlo, mluvil upřímně,“ řekl Yarmak. Přesto dodává, že lítost nemá místo – podle něj jde o typický příklad ruského chaosu: zničený život, dluhy, bezvýchodnost… a pak smrt v cizí zemi.
Hudba mu zůstává, ale spíš jako ventil. Času je málo. A zodpovědnost velká. Víc než stovka lidí pod velením. Vývoj, plánování, motivace. Média. A taky ticho po zásahu. Ticho, které zná jen ten, kdo ví, co všechno mohl stát jeden chybný krok.
Když mluví o mobilizaci, není to fráze. Mluví o vědomém rozhodnutí. O tom, že mladí lidé by neměli umírat z nerozvážnosti. Ale pokud už bojují – pak chytře. A profesionálně.
„A pokud chceme vyhrát? Potřebujeme tři věci: technologie, kulturu a výsledky. Ne dojmy. Ne plamenné projevy. Ale konkrétní data, která nám řeknou, jestli to, co děláme, opravdu funguje.“