Nejhlubší závrt na světě, který odborníci poprvé objevili v roce 1994, se nachází v okrese Fengjie v čínském městě Čchung-čching.
Xiaozhai Tiankeng neboli Nebeská jáma Xiaozhai měří v průměru zhruba 537 metrů a do země se noří v hloubce 511 až 662 metrů, jak uvádí server Science Alert. Objem tohoto významného geologického útvaru s téměř svislými stěnami činí neuvěřitelných 119,349 milionu metrů krychlových. Během silných dešťů lze někdy spatřit vodopád, který kaskádovitě stéká po strmých stěnách díry. Struktura je dvojitě vnořená, což znamená, že se skládá ze dvou různých „mís“, které ji rozčleňují na dvě vrstvy, přičemž každá z nich měří přes 300 metrů do hloubky.
Jeskyni Difeng, na jejímž vrcholu se propadlina nachází, vytvořila mohutná podzemní řeka. Tato řeka je nyní k vidění v hlubinách propadliny, kde odvádí čistou vodu vnitřními jeskynními systémy. Řeka teče přibližně 8,5 kilometru od podzemní puklinové propasti Tchien-ťing a poté dosáhne denního světla na svislém útesu řeky Migong, kde podzemní vodní systém vytváří 46 metrů vysoký vodopád.
V hlubinách propadliny Xiaozhai se nachází 1285 druhů registrovaných rostlin, které zde vytvářejí vlastní prosperující, jedinečný a vzácný ekosystém. V propadlině žije vzácný druh stromu ginkgo biloba a také vzácné druhy zvířat, jako je levhart obláčkový, kterých je ve volné přírodě podle odhadů méně než 10 000.
Závrt se nachází v rozsáhlé krasové oblasti a je tvořen triasovými vápenci, které se nacházejí v silných čistých blocích. Předpokládá se, že vznikal postupně v průběhu posledních 128 000 let, takže je ve srovnání s ostatními závrty v oblasti relativně mladý. V Číně se totiž nachází řada závrtů, které se obecně označují jako „tiankeng“. Slovo tiankeng znamená v čínštině „nebeská jáma“ nebo „nebeská díra“ a označuje velmi specifickou skupinu geologických struktur.
Aby se jednalo o tiankeng, musí být propadlina hluboká a široká alespoň 100 metrů a jejím dnem musí protékat řeka. Všechny tiankengy jsou tvořeny karbonátovými horninami, s výjimkou dvou venezuelských struktur, které se skládají z pískovce. Vznikají krasovým procesem, pokud je jejich složení z karbonátových hornin, a sufozním procesem, pokud jsou tvořeny pískovcem.
Podmínky nutné k vytvoření tiankengu jsou velmi specifické, takže jejich vznik je vzácný. Hornina musí být nad úrovní moře a musí být silná, bez vrstev nečistot. Ke vzniku těchto struktur je také zapotřebí vydatných dešťů, které zase napomáhají vzniku jejich podzemních řek. Ačkoli se tento termín vztahuje na jakýkoli závrt, který splňuje tato kritéria, ze 75 identifikovaných závrtů se 50 největších nachází v Číně, a proto se čínský termín stal běžným názvem pro tyto struktury.
Zdroj: sciencealert.com, redakce
Autor článku
Kliknutím na jméno zobrazíte další články od tohoto autora.