Hyperrychlostní projektil umožní konvenčnímu samohybnému dělostřeleckému systému dosáhnout vzdálenosti přes 100 km a jeho vývoj bude probíhat souběžně s testy.
I přes dojem, že v dělostřelectvu už není možné vymyslet nic převratného, právě toho chtějí USA dosáhnout vývojem nových tzv. hyperrychlostních střel. Jde o dosažení mnohem vyšší počáteční rychlosti při výstřelu a s tím spojeného velmi dlouhého doletu více než 100 km.
Ve Spojených státech plánuje armádní Úřad pro rychlé schopnosti a kritické technologie (Rapid Capabilities and Critical Technology Office, RCCTO) zahájit testování těchto střel již v roce 2025.
Zájem o tento typ zbraně je více než pochopitelný, neboť v současné době je dosah větší než 100 km dosažitelný pouze se střelami, které stojí mnohem více než dělostřelecký náboj ráže 155 mm. Zřejmě proto je Pentagon připraven k poněkud neobvyklému kroku, kterým je vlastně spojení vývoje a testování.
Podle Roberta Rushe bude prototyp hyperrychlého projektilu vyvíjen ve výzkumném středisku Fort Sill v Oklahomě po dobu tří let, přičemž meziprodukty budou testovány okamžitě.
„Musíme se učit testováním,“ řekl šéf RCCTO. Možným důvodem tohoto přístupu jsou i negativní zkušenosti s předchozím programem na zvýšení dostřelu dělostřelectva ERCA (Extended Range Cannon Artillery), který zahrnoval vytvoření samohybného dělostřeleckého systému na bázi 155 mm M109 s hlavní ráže 58 mm.
Tato houfnice se vyrábí od roku 2019 a v prosinci 2020 měla dostřel 70 km. V březnu 2024, poté co bylo postaveno 20 prototypů, byl však program zrušen kvůli nízké životnosti hlavně. Navzdory pětiletému úsilí tak americké dělostřelectvo nezískalo žádné nové schopnosti.
Přestože právě díky programu ERCA se objevil projektil XM1155-SC od BAE Systems, který se zřejmě stal jedním z prvních zástupců hyperrychlosti. Také Ramjet 155, který prosazují společnosti Boeing a norské Nammo, je vyvíjen s cílem zvýšit dostřel. RCCTO tedy rozhodně nebude začínat od nuly.
Pentagon vidí v nové munici, která může zvýšit dostřel při stejné délce hlavně, příležitost k získání tolik potřebné výhody v dostřelu dělostřelectva. Zejména vzhledem k tomu, že délka dělostřeleckých systémů ráže 155 mm v USA je stále 39 ráží, nikoli 52 ráží, jako je tomu u moderních samohybných dělostřeleckých systémů.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Defense Express - Další zdroje:
Defense News
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.