Zbraň, která děsí: Běloruský Polonez a jaderná hra, o které se nemluví nahlas

Na začátek si to ujasněme. Bělorusko nemá vlastní jaderné zbraně. Ale! Na jeho území se už dnes nacházejí ruské taktické jaderné hlavice. Jsou ovšem pod plnou kontrolou Ruska. A právě tady přichází ten zásadní rozdíl.

Pokud by Minsk dokázal upravit svůj vlastní raketový systém Polonez tak, aby unesl jadernou hlavici, byl by jen krůček od toho, aby jaderné zbraně ovládal fakticky sám. Bez nutnosti čekat na svolení Kremlu. A to je obrovský rozdíl.

Takže… co to je ten Polonez? Jednoduše řečeno – moderní běloruský raketomet, vyvíjený ve spolupráci s Čínou. Do výzbroje se dostal v roce 2016 a od té doby prošel několika vylepšeními. Základní verze nesla osm střel s dosahem 200 km. Dnešní varianta, Polonez-M, už míří až na 300 kilometrů a každá střela má hlavici o váze 480 kilo. To už není žádné „cinkání plechovek“.

Takový systém by se teoreticky dal přizpůsobit pro jaderný náklad. A právě to dělá z běloruské „úvahy“ problém, který si všímá celý svět.

Když se z „možnosti“ stane problém pro celý svět

Jestli jste si položili otázku, jestli to vůbec smí – odpověď zní: ne tak úplně. Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) nesmí státy bez jaderných zbraní získávat vlastní ani je ovládat.

Jenže pokud Bělorusko nebude mít vlastní hlavice, ale bude mít nosiče – tedy rakety – otázka zní: kde přesně je ta červená čára? A kdo určuje, kdy už byla překročena?

Podle ukrajinského serveru Ukrajinska Pravda by běloruská kontrola nad jaderně vyzbrojenými Polonezy představovala jasné porušení zmíněné smlouvy. Jenže běloruské vedení tvrdí, že „zatím jen analyzuje možnosti“. Překlad? Testuje reakce.

Polonez už střílel naostro. A nešlo o cvičení

Možná si říkáte – zní to nebezpečně, ale co když to všechno je jen na papíře? Jenže právě Polonez už ukázal, že není jen na ozdobu. V roce 2020 ho použila ázerbájdžánská armáda v konfliktu o Náhorní Karabach. A výsledky? Efektivní, přesný a ničivý.

Takže ano – je to systém, který umí opravdu zasáhnout. A pokud by se mu přidala jaderná hlavice, změnil by se z nebezpečné zbraně na strategickou hrozbu.

Propojení s Ruskem

Šéf běloruské Státní bezpečnostní rady Alexandr Volfovič zmínil, že se uvažuje o propojení systému Polonez s ruským hypersonickým projektem Orješnik. Co z toho plyne? Možný vznik hybridního raketového systému, který by kombinoval rychlost, přesnost a ničivost. A otázka zní: kdo by ho ovládal?

Je to všechno jen bluf?

To je možná ta nejzásadnější otázka. Má Bělorusko opravdu v plánu stát se – byť nepřímo – jadernou mocností? Nebo jen využívá hrozbu jako nástroj politického nátlaku? Možná chce jen ukázat, že není jen „malý bratr“ Moskvy, ale stát s vlastním hlasem a strategickými kartami v ruce.

Ať už je odpověď jakákoli, jedno je jasné: už samotné otevřené mluvení o jaderných Polonezech mění atmosféru v regionu. Pokud by se Bělorusko skutečně posunulo směrem ke kontrolovaným jaderným zbraním, šlo by o zásadní zlom. A ne jen pro východ Evropy – ale pro celý svět.