Zvláštní druh rostliny neschopný fotosyntézy nalezen v asijských lesích

V asijských lesích lze pod listím a sutí na lesní půdě spatřit zvláštní rostliny. Tyto rostliny nemají zelené listy a neprovádějí fotosyntézu jako většina ostatních, uvádí server Science Alert.

Místo toho získávají živiny z hub, které jsou obvykle považovány za užitečné pro rostliny, v symbiotickém vztahu známém jako mykorhiza. Tento vztah spojuje většinu rostlin v lese do „široké lesní sítě“, píše server The Conversation.

Monotropastrum humile je rostlina, která se vyskytuje v mnoha částech východní a jihovýchodní Asie, od Himálaje až po Japonsko. Dříve byla považována za jediný druh, ale vědci z Japonska a Tchaj-wanu identifikovali nový, odlišný druh Monotropastrum kirishimense, který má růžové zbarvení.

Neschopný fotosyntézy

„Široká dřevěná síť“, síť hub a kořenů rostlin, která se táhne celými lesy, funguje jako systém pro distribuci živin a přenos informací mezi rostlinami prostřednictvím elektrických a chemických signálů. Toto spojení pomáhá posilovat lesní ekosystém rozdělováním zdrojů a napomáhá komunikaci mezi rostlinami. Umožňuje také rostlinám vzájemně se upozorňovat na potenciální hrozby a pomáhá je chránit před suchem.

Monotropastrum je druh rostliny, který neprovádí fotosyntézu jako většina rostlin. Místo toho získává všechny živiny z hub v procesu známém jako mykoheterotrofie. Většina rostlin má s houbami mutualistický vztah, kdy houby poskytují rostlině živiny výměnou za uhlovodíky produkované fotosyntézou. Monotropastrum však houbám výměnou za přijaté živiny nenabízí žádné produkty fotosyntézy, čímž porušuje mutualistický vztah a místo toho získává všechny živiny odcizením.

Nově objevený druh Monotropastrum, nazvaný M. kirishimense, má několik odlišných znaků, které ho odlišují od jeho příbuzného druhu M. humile. Nejvýraznějším rozdílem je přítomnost růžových okvětních lístků a kališních lístků. M. kirishimense má také kořeny, které sotva vyčnívají z půdy, a je těsněji spojen s jedním typem mykorhizní houby zvané Russula. Zároveň M. humile dává přednost jinému typu houby.

Kvetoucí druhy

M. kirishimense a M. humile mají navíc odlišné období kvetení, M. kirishimense kvete 40 dní po M. humile. Tento rozdíl v načasování jejich kvetení je znám jako fenologie. Vědci dospěli k závěru, že M. kirishimense se od M. humile liší morfologií, fenologií, fylogenezí a ekologií, a proto by měl být uznán jako samostatný druh.

Objev tohoto nového druhu byl publikován v časopise Journal of Plant Research. Autoři rovněž naznačují, že při vzniku nového druhu mohl hrát roli posun M. kirishimense směrem ke specifickému typu houby Russula. Skutečnost, že M. kirishimense a M. humile mají odlišné období kvetení, pomáhá zabránit hybridizaci mezi oběma druhy, protože jejich hlavní opylovač, čmelák Bombus diversus, nebude schopen přenášet pyl mezi nimi.

Oba druhy rodu Monotropastrum se vyskytují ve starých lesích, a jsou proto ohroženy vyhynutím kvůli hrozbám, kterým tyto lesy čelí. M. kirishimense je považován za vzácný druh a může být ohrožen.

Zdroj: sciencealert.com, redakce