Zakázaná technologie: Protipěchotní miny jako součást moderního boje

Poslední dobou se hodně mluví o technologiích, které byly dlouho zakázané. Litevské ministerstvo obrany oznámilo, že země možná vystoupí z Ottawské úmluvy. Co by to znamenalo? Hlavně možnost opět používat miny proti pěchotě. A to by mohlo pořádně zamíchat kartami.

Ottawská úmluva zakazuje používat, skladovat, vyrábět i převádět miny proti pěchotě. Platí od března 1999 a připojilo se k ní přes 150 států, včetně většiny členů NATO. Jenže Spojené státy se k tomu nikdy nezavázaly. A teď, když Rusko pokračuje v agresi na Ukrajině, někteří evropští lídři si říkají, jestli by neměli přehodnotit svůj přístup.

Technologie, které mění pravidla hry

Zapomeňte na dobu, kdy se miny pokládaly ručně. Dnes máme špičkové systémy, jako je Baobab-K. Tento systém zvládne položit tisíce min během pár minut na velké plochy. A ještě k tomu má senzory, které analyzují terén a přizpůsobí rozmístění podle potřeby.

Za půl hodiny zvládne vytvořit minové pole dlouhé 1 800 metrů a široké 180 metrů. A pokud jde o rychlost nasazení, systémy jako Area-Denial Artillery Munition (ADAM) dokážou dopravit miny přímo na místo pomocí dělostřeleckých střel.

Na Ukrajině jsou miny proti pěchotě běžnou součástí obrany. Spojené státy tam dodaly jednoduché modely jako M14 a M16, které vznikly už v 50. letech, ale také modernější systémy typu ADAM. Co to znamená v praxi? Postupující jednotky nepřítele mají o čem přemýšlet.

Jsou miny opravdu tak účinné?

Podle expertů ano. Bývalý polský generál Waldemar Skrzypczak odhadl, že zaminované oblasti mohou nepřátelským jednotkám způsobit až 15% ztráty. To není málo. Ale co humanitární následky? O tom se pořád vedou diskuze.

Odchod z Ottawské úmluvy a modernizace obranných technologií by mohly posílit bezpečnost v regionu. Ale stojí to za to? Jak se říká, každá mince má dvě strany. A v tomhle případě to platí dvojnásob.