Umělá inteligence proti bombám: Nový plán NATO, jak se bránit Rusku

Stačí křídla, GPS modul a kus staré bomby. A najednou máte zbraň, která může zasáhnout cíl desítky kilometrů daleko. Přesně to udělalo Rusko se svými bombami FAB, když je začalo osazovat konverzními sadami UMPK. Výsledkem jsou levné klouzavé bomby, které na Ukrajině změnily taktiku války.

Díky těmto bombám se staly ruské útoky přesnější a ničivější. Letadla nemusela vstupovat do dosahu ukrajinské PVO, přitom dokázala ničit opevněné pozice. Jediná bomba nese stovky kilo výbušniny. Oproti dělostřeleckému granátu s 15 kg trhaviny je rozdíl obrovský.

Jenže od roku 2025 to začalo skřípat. Ukrajinské jednotky vylepšily rušení signálu GLONASS a ruské bomby začaly padat mimo cíle. Přesnost se snížila. A právě tady se přidalo NATO – rozhodlo se, že chce najít lepší způsob obrany.

V Polsku proto proběhl 14. ročník NATO Innovation Challenge. Zadání bylo jasné: zastavit klouzavé bomby. Zúčastnilo se 40 týmů. Finále? 13 projektů. A vítězové? Technologie, které znějí jako z filmu – ale fungují.

Francouzi z Alta Ares přišli se systémem, který „slyší a vidí“ bomby. Pomocí AI vyhodnotí video, analyzuje zvuk, odhadne dopad a aktivuje výstrahu. Může spustit i rušení navádění. To je velký rozdíl – bomba možná vůbec nezasáhne cíl.

Němci z Tytan Technology vsadili na levného drona. Letí pomalu, ale přesně. Sleduje cíl kamerou, přibližuje se a zasahuje. Funguje to proti bombám i proti jiným dronům. Testováno nejen na papíře, ale i ve vzduchu.

A pak tu je francouzský Atreyd – ten navrhl roje mini dronů, které vytvoří „zvukovou síť“ ve vzduchu. Drony pomocí ultrazvuku zachytí letící bombu a pokusí se ji neutralizovat dřív, než dopadne.

Tyhle nápady možná nezastaví všechny útoky. Ale ukazují směr. Technologie, spolupráce, chytrá řešení. A hlavně – čerpání z reálné zkušenosti války.