Dron jako nosič PTM-3? Rusko hledá nové využití pro stárnoucí Šáhidy

Ruské drony Šáhid – ty známé bzučící stroje s charakteristickým tvarem delta křídla – dostaly novou roli. Místo klasických sebevražedných útoků teď umí klást miny. A to hluboko za frontovou linií. Jde o novinku, která může výrazně zkomplikovat situaci nejen ukrajinské armádě, ale i zemědělcům nebo obyčejným řidičům na venkovských cestách.

Jak to víme? Na sociálních sítích se objevilo video, na kterém ruský dron vypouští malou kazetu. Z ní vypadne PTM-3 – kompaktní protitanková mina. Záznam zveřejnil kanál NGP-Razvedka a chlubí se, že jde o „premiéru nové taktiky“. A i když tahle tvrzení bereme s rezervou, zásadní potvrzení přichází přímo z Ukrajiny. Národní policie tam našla pozůstatky dronu se zabudovanou minou právě v oblasti Sumy.

Stará mina, nový způsob nasazení

Tak co je zač ta PTM-3? Ve zkratce: malá, lehká, plastová a smrtící. Vybavená magnetickým senzorem, aktivuje se, když kolem projede něco kovového – třeba tank, náklaďák nebo traktor. A protože je ukrytá v plastu, nedetekuje se snadno.

Podle americké armády se mina aktivuje do minuty po dopadu. Má tvarovanou nálož, takže dokáže poškodit vozidlo hned z několika stran. Prostě žádná legrace. A teď si představte, že vám taková věc přistane na polní cestě, kde ji nevidíte kvůli trávě…

Ukrajinská policie už varovala veřejnost. Pokud narazíte na nevybuchlý dron, ruce pryč! Může obsahovat pasti, které se odpálí při manipulaci.

Ruští operátoři, nebo autopilot?

Zatím není jisté, jak přesně drony fungují. Ovládá je operátor někde poblíž fronty? Nebo letí podle naprogramované trasy a miny vypouští automaticky? Pokud platí druhá varianta, znamená to, že by mohly nastražit miny klidně stovky kilometrů od linie bojů. A to by byl obrovský problém – hlavně proto, že by je nikdo nečekal.

Dává to ale smysl? Odborníci se zatím přiklánějí k tomu, že jde spíš o testování v praxi. Ale pokud bude systém fungovat, je dost možné, že se taktika rozšíří. A pak už nepůjde jen o experimenty.

Ukrajinci byli první. Rusko teď jen dohání

Paradoxně to byli právě Ukrajinci, kdo s drony kladoucími miny přišel jako první. A ne v malém – tisíce náloží byly pokládány s překvapivou přesností. Teď se ale role obracejí. Rusko sází na větší dosah a jiné typy dronů. Podle serveru Militarnyi se dokonce začaly miny PTM-3 používat i u sebevražedných dronů Lancet – tam slouží rovnou jako hlavice.

A tady přichází otázka: stojí to Rusku za to? Jeden odborník na síti to komentoval dost trefně: „Používat drahý dron na shození dvou min? Znamená to jediné – Rusko nemá pořádnou flotilu těžkých dronů.“

Masová výroba, AI a nové taktiky

Jedno je ale jisté – Šáhidy se vyrábějí ve velkém. Zatímco dřív je Rusko dováželo z Íránu, dnes má vlastní produkci. Měsíčně až 2 000 kusů, s plánem to ještě ztrojnásobit. A k tomu přidává i nové technologie – například integraci umělé inteligence. Pokud by se AI opravdu povedlo napojit, vznikne z dronu nejen nástroj zkázy, ale i vysoce inteligentní systém, který bude schopný samostatného rozhodování.

Zní to děsivě? Možná proto, že to děsivé je. Pokud bude Šáhid autonomně minovat trasy hluboko v zázemí, bude téměř nemožné předem určit, kde hrozí nebezpečí.

Logistika pod tlakem

A právě to je možná hlavní cíl. Zasít nejistotu. Oslabit logistiku. Zpomalit přesun zásob a demoralizovat jednotky. Dron, který neútočí hned, ale zanechá smrtelnou nástrahu, mění pravidla hry. A nebezpečí trvá, dokud mina nezůstane neškodná – což může být dny, týdny… nebo déle.

A pak jsou tu civilisté. Traktory, kombajny, auta. Lidé, kteří jedou pracovat na pole nebo do vesnice. Právě oni teď mohou být v ohrožení, aniž by si toho byli vědomi. A to je na tom možná nejhorší.