Clone Ranger: Tajemný americký stealth dron dokáže doplňovat palivo bez tankerů

Americká firma Kratos Defense & Security Solutions vyvíjí bezpilotní letoun, který se vymyká tradičním představám o dronech. Projekt dostal jméno Clone Ranger a už samotné označení napovídá, co lze od stroje čekat.

Slovo „Clone“ odráží modularitu, nízké výrobní náklady a možnost rychlé sériové produkce. Přívlastek „Ranger“ pak jasně naznačuje, že jde o letoun schopný startovat z kratších drah a operovat na značné vzdálenosti od své domovské základny.

Nejde o hračku do vitríny ani o pouhou marketingovou vizualizaci. Konstrukce Clone Rangeru je už ve fázi „konceptuální zralosti“. To znamená, že projekt má jasně definované parametry a stojí na reálných technických základech.

Tvar jako létající katamarán

Vizualizace ukazují něco, co připomíná spíše závodní katamarán než klasický letoun. Přední část dronu tvoří dva „rohy“ s nasávacím otvorem uprostřed. Díky této konstrukci vzniká prostor pro senzory, palivo i dvojité pumovnice. A také specifický vizuální podpis, který hned tak s něčím nespletete.

Rozměry? Přibližně devět metrů délky a rozpětí kolem osmi metrů. Dolet se odhaduje mezi 3 500 až 4 000 kilometry. To je dost na to, aby stroj pronikl hluboko do nepřátelského vzdušného prostoru. Pro srovnání: známější XQ-58A Valkyrie má dolet až 5 500 kilometrů.

Clone Ranger tedy nabízí menší hodnotu, ale zase vyšší variabilitu a přizpůsobivost. A to je klíč. Valkyrie byla průkopníkem v oblasti spolupráce s pilotovanými stíhačkami. Clone Ranger jde dál – chce být univerzálním strojem, který zvládne více rolí najednou.

Výzbroj a senzory

Clone Ranger není omezený jen na bomby. Kratos ho od počátku koncipuje jako modulární platformu. Podle oficiálních materiálů dokáže nést:

• přesně naváděné pumy GBU-39/B Small Diameter Bomb (USAF Fact Sheet)
• střely vzduch–vzduch AIM-120 AMRAAM a AIM-9X Sidewinder
• klamné prostředky ADM-160 MALD
• elektronické rušicí moduly

Na vizualizacích je dokonce vidět dron, který „označuje“ mobilní odpalovací zařízení balistické střely. To naznačuje schopnost přesného navedení munice pomocí elektro-optických senzorů. Pokud by navíc dostal i radar či systém IRST, mohl by se proměnit ve vysoce účinnou průzkumnou a sledovací platformu. Jinými slovy: Clone Ranger není jen „útočník“. Může být i průzkumník, rušič nebo podpůrná platforma pro pilotované stroje.

Tankování mezi drony

Hlavní inovace ale přichází až zde. Buddy refueling, tedy tankování mezi dvěma drony, je vlastnost, kterou zatím žádný jiný stroj v této kategorii nemá. Podle prezentace společnosti Sierra Technical Services, kterou Kratos v roce 2023 koupil, půjde o dvoudílný systém „probe-and-drogue“ ukrytý v pumovnici.

Proč je to tak zásadní? Protože tankovací letouny typu KC-135 nebo KC-46 jsou snadným cílem. Bez nich se ale letectvo neobejde. Clone Ranger by tuto závislost mohl zlomit. Jeden dron by doplnil palivo druhému, a celá formace by tak mohla operovat výrazně dál od základen – bez nutnosti nasazovat velké tankery. Právě doplňování paliva je jedním z největších slabých míst současné americké vzdušné síly. Clone Ranger by tak mohl nabídnout řešení, které je nejen inovativní, ale i prakticky nezbytné.

Inspirace: Thanatos a Saber Warrior

Clone Ranger má své kořeny v dřívějších projektech. Už v roce 2024 vzlétl prototyp stealth dronu Thanatos. Podobnosti s Clone Rangerem jsou zřejmé – zejména v oblasti aerodynamických linií. Ještě dříve se objevoval koncept Saber Warrior od Lockheed Martinu z 90. let. Ten měl rovněž dvoutrupou architekturu, byť ve větších rozměrech a s klasickým proudovým pohonem. Přímá návaznost není doložena, ale inspirace je očividná.

Místo v programu CCA

Zatímco General Atomics a Anduril dominují první fázi programu Collaborative Combat Aircraft (CCA), Kratos je zatím mimo. To ovšem nemusí být navždy. Generál Joseph Kunkel jasně řekl, že budoucnost patří „masám levnějších, rychle nasaditelných strojů“. A Clone Ranger přesně toto nabízí. Pokud se podaří převést koncept do reality, mohl by se Kratos stát dodavatelem, který program CCA obohatí o stroj s unikátními schopnostmi.

Roje místo sólových stíhaček?

Clone Ranger je zatím jen na papíře. Ale myšlenka, kterou přináší, je zásadní. Představte si roj stealth dronů. Každý nese jinou výzbroj, každý má jiný senzor, a přitom si navzájem doplňují palivo. Jak by se proti takovému roji bránila i ta nejmodernější protivzdušná obrana?

Samozřejmě, pilotované letouny nezmizí. Ale jejich role se může změnit. Mohou se stát velitelskými centry, zatímco nebezpečné mise přenechají dronům. To je logický krok – snížit riziko pro posádky a zároveň získat větší údernou sílu. Historie nám ukazuje, že technologie vždy mění taktiku. A Clone Ranger je přesně ten typ inovace, který může přepsat pravidla hry.