HQ-29 a YJ-17 poprvé veřejně: Čína ukázala zbraně budoucnosti

Líbí se vám toto téma?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Peking chystá vojenskou přehlídku, jakou už dlouho nikdo neviděl. Uskuteční se 3. září 2025 a má připomenout 80. výročí vítězství Číny nad Japonskem. Jenže místo historie se pozornost upírá k budoucnosti – a hlavně k tomu, co Čína na přehlídce ukáže. Tedy spíš – co už teď ukazuje.

Záběry z nácviků napověděly mnohé. Už jen letmý pohled na kolony vojenské techniky projíždějící ulicemi Pekingu naznačil, že letošní přehlídka nebude jen rutinní oslavou minulosti, ale ukázkou toho, kam až Čína ve vývoji zbrojních systémů dospěla. A že je co ukazovat. Mezi tradičními jednotkami se objevily novinky, které vzbudily pozornost nejen veřejnosti, ale především odborníků sledujících globální bezpečnostní rovnováhu.

Střely, jejichž tvary a proporce se vymykají známým konstrukcím, vozidla s neidentifikovaným nákladem a zařízení připomínající raketové systémy nové generace – to všechno jsou signály, že Čína chce nejen demonstrovat sílu, ale zároveň redefinovat pravidla moderního boje.

Čtyři jména, čtyři hrozby

YJ-15, YJ-17, YJ-19 a YJ-20. Čtyři nové střely, které si zaslouží vlastní kapitolu ve vojenských učebnicích. Zatímco jejich oficiální popisy chybí, vizuální informace říkají dost.

  • YJ-15 vypadá jako kompaktní nadzvuková střela. Krátká, špičatá, rychlá. Ideální pro přesný zásah z lodí i letadel.
  • YJ-17 působí futuristicky. Má tvar waverideru – klouže atmosférou po vlastních rázových vlnách. Může jít o hypersonický kluzák, který po odpalu letí jako nezastavitelný balistický bumerang.
  • YJ-19 ukazuje, co dělá Čína jinak. Zřetelný vzduchový vstup značí scramjet nebo jiný náporový motor. Vysoká rychlost? Jasná věc.
  • YJ-20 připomíná balistickou střelu, ale její konstrukce nahrává spekulacím – byla totiž kdysi viděna v testech na torpédoborci typu 055.

Právě tato čtveřice může zásadně rozšířit čínské možnosti v námořních i dálkových úderech.

Technologické srovnání

Čtveřice střel YJ-15, YJ-17, YJ-19 a YJ-20 představuje ukázku technologického rozptylu, s jakým Čína pracuje v oblasti moderní raketové výzbroje. YJ-15 navazuje na osvědčenou konstrukci YJ-12. Má ale kompaktnější provedení a klade důraz na univerzálnost. Může být odpálena z lodí, ponorek i letounů, přičemž rychlost mezi Mach 2 a 3 ji předurčuje pro rychlé námořní údery.

Naproti tomu YJ-17 s charakteristikami hypersonického kluzáku typu waverider překračuje hranice tradiční konstrukce – její schopnost klouzat atmosférou rychlostí přes Mach 5 a manévrovat po nepředvídatelné trajektorii ji činí extrémně obtížně zachytitelnou.

Ještě ambiciózněji působí YJ-19, která zřejmě využívá scramjet pohon – technologie umožňující spalování při nadzvukových rychlostech a dosažení ještě vyšších rychlostí než u běžných hypersonických střel, byť za cenu kratšího doletu.

Celou sestavu uzavírá YJ-20, která se vrací k principům klasické balistiky. Vícefázový pohon, dlouhý dolet a schopnost nést těžkou hlavici naznačují, že by mohlo jít o modernizovanou odnož předchozího systému YJ-21 – ideální volba pro strategické nasazení z hladinových lodí i ponorek.

Historický kontext

Vývoj čínských raket sahá do padesátých let, ale výrazné pokroky zaznamenala země až v 90. letech. Prvním přelomem byla DF-21 – střednědobá balistická střela. Od té doby Čína investovala do hypersoniky, náporových motorů i tajných projektů v oblasti zmenšování hlavic.

Současný stav ukazuje, že Čína již nevychází pouze z cizích vzorů, ale razí vlastní konstrukční cestu – konsorcium CASIC se tak zařadilo mezi klíčové globální hráče ve vývoji přesně naváděných raketových systémů.

Střela, kterou nikdo nečekal

Mezi desítky snímků z příprav přehlídky si bystří pozorovatelé všimli podivného útvaru. Zelená barva, hranatý trup, žádné viditelné značení. Na první pohled nic výjimečného. Jenže tvarově tohle zvíře silně připomíná americkou Tomahawk.

Mohlo by jít o náhradu za stávající střely KD-20. Pokud ano, znamená to, že Čína vyvíjí novou generaci nenápadných řízených střel určených pro pozemní cíle.

Obrana proti raketám? Čína posouvá laťku

Zbraně nejsou jen o útoku. Čína jasně ukazuje, že pracuje i na protivzdušné obraně nové generace.

  • HQ-29 – první čínský mobilní systém, který dokáže zachytit mezikontinentální střelu mimo atmosféru. Technologický skok.
  • HQ-26 – předpokládá se, že nabízí podobné možnosti jako americký SM-3. Exoatmosférické střety? Možná už brzy realita.
  • HQ-20 – nový systém na osmikolovém podvozku. Nese osm menších střel a připomíná HQ-9. Vzhledově jiný, ale pravděpodobně určený pro podobné úkoly jako americké Patrioty PAC-3.

Obří nosiče bez značení?

Zvláštní pozornost vzbudila těžká vozidla s obrovskými kontejnery. Žádné značení, žádné odpalovací rampy. Co to je? Podle expertů jde nejspíš o systémy pro nakládání mezikontinentálních raket do sil, nikoliv o samotné odpalovače.

Zřejmě jde o zařízení související s raketami DF-31. Tedy s nosiči, které mohou zasáhnout cíle na druhém konci světa.

Srovnání se Západem

USA sází na osvědčené systémy jako SM-3, THAAD a nově i Glide Breaker – obranu proti hypersonickým cílům. Rusko má Avangard a Kinžal, ale jejich reálná účinnost zůstává neznámá. Čína však evidentně dělá pokroky bez velkých fanfár, zato s důsledností.

Střely jako YJ-17 nebo HQ-29 ukazují, že země umí nejen dohánět, ale v některých oblastech i předbíhat. Pokud bude pokračovat ve stejném tempu, může brzy určovat tempo globálních vojenských trendů.

Demonstrace síly, nebo test nervů?

Stále visí ve vzduchu zásadní otázka: představují tyto zbraně skutečné operační systémy, nebo jen efektní makety určené k zastrašení? Historie ale ukazuje, že Čína už ví, co dělá. Když v roce 2019 ukázala maketu hypersonické střely DF-17, mnozí pochybovali. Dnes? Patří mezi aktivně nasazované zbraně.

Takže ano – některé věci mohou být demonstrace. Ale většina z nich má zřejmě už teď místo v čínském zbrojním katalogu. A pokud ne, budou tam brzy.

Svět vstupuje do nové éry raket

Hypersonika, stealth technologie, obrana proti ICBM – to nejsou vzdálené koncepty, ale realita přehlídkového dne v Pekingu. Čína vyslala jasný signál: je připravena být technologickým lídrem nejen v ekonomice, ale i ve zbrojním průmyslu. Zbývá už jen otázka: jak na to zareaguje zbytek světa?

Zdroje:

Líbil se vám článek?
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Máte na to vlastní názor?
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *