Quicksink v akci: Americká technologie, která sama rozpozná a zasáhne loď

Představte si následující scénář. Na obloze letí letadlo, které nese klasické bomby. Žádné rakety za miliony, žádná futuristická monstra. Jen stará dobrá puma o váze přes tunu. A teď si představte, že na tu bombu přidáte malý, ale chytrý modul – něco jako digitální oči a mozek. Výsledkem je munice, která sama rozezná svůj cíl, zaměří se na něj, a pak s chirurgickou přesností exploduje přesně tam, kde to nejvíc bolí – přímo pod čarou ponoru.

Působí to možná jako technologie, která by patřila do budoucnosti. Jenže právě takovou zbraň už americké letectvo má – a nejen na papíře. Program Quicksink vdechl starým bombám nový život a v září 2025 byl jeho výsledek prověřen v ostrém testu nad Norským mořem. B-2 shodila upravenou pumu na pohyblivý cíl. Bez externího navádění, bez zásahu člověka během letu – a přesto s naprostou přesností.

Spojení jednoduchosti a přesnosti

Nejde o žádnou novou superzbraň vyvinutou od nuly. Základ tvoří známá puma GBU-31, tedy klasická neřízená bomba, kterou armády používají už léta. Ale díky speciální sadě JDAM a nové senzorové hlavici se z ní stává něco úplně jiného. JDAM – neboli Joint Direct Attack Munition – přidává GPS a inerciální navigaci, takže bomba ví, kam letět. A ta nová hlavice? Ta má infračervený vyhledávač, který pozná, co je cíl a co ne.

Když se k cíli přiblíží, převezme řízení, rozpozná tvary, délky a siluety – a nasměruje bombu tak, aby zasáhla loď přímo pod čarou ponoru. Proč právě tam? Protože exploze v této zóně bývá fatální. Loď se poškodí strukturálně, začne se rychle napouštět vodou – a na pomoc je často pozdě.

Test, který mluví jasně

Test proběhl 3. září 2025. Nad Norským mořem vzlétl strategický bombardér B-2 Spirit, v doprovodu norských F-35A a jednoho hlídkového P-8 Poseidonu. Cíl? Simulovaná námořní loď. A výsledek? Potopení jedinou bombou. Podle fotografií byla použita právě Quicksink-konfigurace GBU-31.

Co je zajímavé – na bombách se objevily výrazné barevné pruhy (černo-žluté, růžové) a dokonce i kresba čmeláka s logem Autobotů ze série Transformers. Tým vývojářů si očividně neodpustil trochu humoru.

Ale zpět k vážnějšímu tématu. B-2 je ideální platforma pro tento typ útoku. Díky své stealth technologii se dokáže dostat velmi blízko k cíli, aniž by byla detekována. Navíc unese až 80 kusů 500liberních pum – což dává představě o taktickém nasazení úplně jiný rozměr. Jeden letoun, desítky cílů. A jeden let.

Smrtící přesnost za zlomek ceny

Možná si teď říkáte – kolik toto všechno stojí? Vždyť naváděná munice bývá drahá, že? Ano i ne. Quicksink byl od začátku vyvíjen s důrazem na nízkou cenu a sériovou výrobu. Běžná JDAM sada stojí mezi 20–30 tisíci dolary. Nová senzorová hlavice pro Quicksink momentálně vychází na cca 200 tisíc, ale cílem je stlačit cenu pod 50 000 USD.

V porovnání s klasickými protilodními střelami, které se běžně pohybují v milionech, je to nesrovnatelné. To znamená, že místo několika drahých raket může armáda vybavit svá letadla desítkami těchto levnějších bomb a zasáhnout větší množství cílů. A právě kvantita + přesnost = velká výhoda na bojišti.

Co přijde po Quicksinku?

Quicksink ale není konečná. Už dnes existují rozšířené verze JDAM s křídly, takzvané JDAM-ER, které prodlouží dolet až na 45 km. A co víc – ve vývoji je také Powered JDAM, tedy verze s vlastním pohonem. Pokud se Quicksink technologie spojí právě s těmito verzemi, vznikne kombinace, která může zasáhnout cíle z ještě větší vzdálenosti a bez přímého kontaktu s nebezpečnou zónou.

Navíc se počítá s tím, že Quicksink nebude jen americká záležitost. Technologie je otevřená pro spojence, a test v Norsku ukázal, že spolupráce se zeměmi jako je Norsko dává smysl. A kdo ví – možná brzy uvidíme tyto bomby i na evropských nebo asijských letadlech.

Zbraň pro novou dobu

V době, kdy se armády potýkají s rostoucími náklady, logistikou a potřebou zasáhnout rychle a přesně, přináší Quicksink něco velmi důležitého: efektivitu. Spojuje osvědčenou techniku s moderními senzory. Nepotřebuje satelity ani datalinky. A i přesto dokáže přesně trefit pohyblivý cíl.

Zajímavé je, že podobně naváděnou munici začalo používat i ukrajinské letectvo – například pomocí francouzských bomb AASM Hammer na modernizovaných Su-25. To jen potvrzuje, že trend je jasný: starší stroje dostávají nové zbraně a nové možnosti.
Quicksink tak není jen bomba. Je to koncept.

Ukazuje, že modernizace nemusí stát miliardy. Že i „obyčejná“ puma se může stát špičkovou zbraní. A že někdy největší sílu představuje jednoduchost, která dobře funguje.
Tak co myslíte? Mění tato bomba pravidla hry? Podle všeho – ano.