Každý let U-2 je hazard se životem. Když selže skafandr, pilot zemře během vteřin

Proč vypadají piloti U-2 jako astronauti? Protože se vydávají tam, kde už lidské tělo bez pomoci nevydrží. Když usedáte do kokpitu letadla, které se má vyšplhat nad 21 kilometrů nad mořem, dost možná už to není úplně běžná pracovní směna. A pokud si musíte obléct skafandr připomínající ten astronautský, je jasné, že se chystáte do prostředí, kde už lidské tělo zkrátka nepatří.

Přesně to zažívají piloti amerického průzkumného letounu U-2. A i když je tento legendární stroj na scéně už téměř 70 let, pořád má co nabídnout – a pořád si vyžaduje respekt. I s tím skafandrem.

Výška, kde nestačí ani kyslík

Většina z nás cestuje letadlem ve výšce kolem 10 kilometrů. Pilot U-2 letí víc než dvakrát výš. To je tak vysoko, že vidíte zakřivení Země a černou oblohu nad hlavou – žádné letové hladiny, žádná doprava, jen ticho. Ale není to žádná romantika. V této výšce je vzduch tak řídký, že by se bez ochrany začala v těle vařit krev. Ano, doslova.

Jde o takzvanou Armstrongovu hranici – zhruba 19 kilometrů nad mořem – nad kterou se tělo bez tlaku rozpadá. To je důvod, proč piloti U-2 nosí přetlakové skafandry. Ne pro parádu, ale aby přežili.

Skafandr, který zachraňuje život

Tento oblek vypadá jako něco ze sci-fi filmu. A vlastně to sci-fi trochu je – jen už dnes reálné. Jmenuje se S-1010 a je to jednolitý přetlakový skafandr vybavený helmou, ventilací, speciálními rukavicemi a zámky, které udrží všechno na svém místě i v nouzi.

Kdyby kabina U-2 ztratila tlak, skafandr se automaticky nafoukne a vytvoří kolem pilota malé prostředí, kde je možné přežít. Chrání nejen před změnou tlaku, ale i před mrazem, který tam nahoře běžně dosahuje −56 °C.

A co cena? Jeden skafandr vyjde na čtvrt milionu dolarů – to je přibližně 6,2 milionu korun. Ale jak řekl jeden z vedoucích techniků podpůrného týmu, Jason Aldeguer: „Nikdy jsme neztratili pilota kvůli selhání skafandru.“ A to mluví za vše.

Než se vzlétne, je potřeba si „vydechnout“

Před samotným letem se pilot připojí na dýchací přístroj a začne dýchat čistý kyslík. Celou hodinu. Ne proto, aby si zlepšil soustředění, ale aby z těla vyprchal dusík. Ten totiž při rychlém poklesu tlaku tvoří bubliny v krvi – a to nechcete.

Představte si to: sedíte v bílém sterilním prostoru, s hadicí v ústech, kolem vás tým specialistů. Poté si obléknete skafandr a jdete na to. Během pěti minut jste připraveni na let do výšky, kde už nic lidského není. A celou dobu víte, že stačí malá trhlina v obleku – a máte problém.

Let jako na hranici fyziky

A to jsme ještě nezačali mluvit o samotném létání. U-2 má extrémně úzké provozní parametry. Ve výšce letí stabilně jen v úzkém pásmu rychlostí – moc pomalu a spadne, moc rychle a překročí konstrukční limity. Opravdu, rozdíl mezi tím, co je „bezpečné“ a co „smrtící“, může být jen pár desítek kilometrů v hodině. Přistání? To je další kapitola.

Letoun má tak dlouhá křídla a tak špatný výhled z kokpitu, že bez doprovodného auta, které jede vedle dráhy a předává pilotovi informace, by to skoro nešlo. Představte si řídit letadlo a spoléhat se na člověka v autě, který vám přes rádio říká: „Ještě metr… Teď!“

Průzkum začínal ve stratosféře

Letoun vznikl v době, kdy Američané zoufale potřebovali zjistit, co se děje za železnou oponou. Satelity nebyly, drony nebyly, jen letadla. A tak vznikla Dragon Lady – štíhlý, elegantní, ale extrémně náročný stroj. Byl tak tajný, že veřejnost o něm neměla ponětí až do roku 1960, kdy byl jeden kus sestřelen nad Sovětským svazem.

A jaká ironie – o rok později Sověti vypustili první družici. U-2 byl tedy jednou nohou ještě v atmosféře, ale druhou už vlastně v kosmu. A přesto přežil. V době, kdy letectví přešlo na bezpilotní technologie, kdy mají satelity rozlišení na milimetry a drony vydrží ve vzduchu hodiny, U-2 stále létá. A teprve v roce 2026 bude oficiálně vyřazen.

21 kilometrů od jistoty

Letadlo, které vypadá jako přerostlý větroň, letí tam, kde začíná vesmír. Uvnitř sedí člověk, v obleku za miliony korun, obklopený tichou temnotou. Vědom si toho, že mezi ním a smrtí je jen pár vrstev speciálního materiálu, dobrá příprava – a tým, který mu kryje záda.

A právě to dělá z U-2 víc než jen letadlo. Je to symbol doby, kdy lidé posouvali hranice. A když se dnes podíváte na jeho siluetu vysoko na obloze, vězte, že tam nahoře sedí někdo, kdo se opravdu dívá z výšky.