C-130H končí bez šance na modernizaci vrtulí NP2000

Mělo to být tak trochu znovuzrození. Plán zněl jednoduše: vybavíme naše stárnoucí C-130H Herculesy modernějšími osmilistými vrtulemi NP2000, zlepšíme jejich výkon, snížíme spotřebu paliva, ulevíme technikům při údržbě – a prodloužíme těmto pracantům život.

Vypadalo to jako chytré řešení, jak za relativně málo peněz dostat víc muziky. Jenže znáte to. Někdy i ten nejrozumnější plán nakonec narazí na tvrdou realitu. Americké letectvo se totiž rozhodlo, že v modernizaci H-modelů dál pokračovat nebude. Dosavadní vylepšení končí, nové už nebudou. A co je hotové, zůstává – zbytek flotily ale čeká postupné vyřazení. Hlavní pozornost se teď naplno přesouvá na moderní C-130J. Kdo není J, má smůlu.

Modernizace končí

Rozhodnutí přišlo tiše, ale jasně. V jednom z rozpočtových dokumentů se objevila zmínka, že peníze původně určené na další osmilisté vrtule pro C-130H míří jinam – do širšího fondu na modernizaci obrany. Oficiální důvod? Program NP2000 je podle armády hotový. Letadla, která se na úpravu nedostala, už mají smůlu. A spoustu z nich brzy čeká konec služby.

Zní to možná trochu nefér. Vždyť osmilisté vrtule od Collins Aerospace nebyly žádné pozlátko. Naopak – šlo o technické zlepšení, které mělo reálný dopad. Letouny s NP2000 měly vyšší tah – až o 20 %. Dokázaly vzlétnout z kratší dráhy, což je v bojových nebo polních podmínkách obrovská výhoda. Vibrace byly menší, hluk nižší a celkově šlo o výrazně pohodlnější a efektivnější letoun. Navíc – servisní týmy si pochvalovaly, že je s novými vrtulemi méně práce.

Nebyly to žádné prototypy. V červnu 2025 už bylo 90 C-130H vybaveno NP2000. To je solidní číslo. Jenže když se podíváme na větší obrázek, je jasné, proč se armáda rozhodla tento projekt stopnout. USAF odhaduje, že do konce fiskálního roku 2026 zůstane ve výzbroji právě jen 92 kusů C-130H. A v roce 2029? Počítá se už jen s 61 letouny této verze. Takže proč dál investovat do technologie, která se v praxi uplatní jen u hrstky strojů?

C-130J přebírá velení

Toto je vlastně ten hlavní důvod, proč se celý program NP2000 zastavil. Ne proto, že by nefungoval – naopak, technicky byl velmi úspěšný. Ale doba se posunula. Ještě v roce 2021 se plánovalo, že úpravou projde až 140 Herculesů. Jenže mezitím se letectvo rozhodlo jít jinou cestou – všechno směřuje ke sjednocené a modernější flotile C-130J.

Tyto novější kousky už jsou úplně jinde. Uvnitř mají silnější motory Rolls-Royce AE 2100, na křídlech šesti listé kompozitní vrtule a vepředu digitální kokpit s moderní elektronikou. Tato kombinace znamená nejen víc výkonu a spolehlivosti, ale hlavně nižší nároky na údržbu – a to je pro armádu zásadní. A co je pro armádu klíčové – vydrží déle a jejich provoz vyjde levněji. USAF si to spočítalo – a v dnešní době, kdy se hlídá každá hodina i každý dolar, je rozhodnutí jasné.

NP2000 ale z vojenského letectva nemizí. Najdeme je i jinde – třeba na polárních LC-130H nebo na námořních verzích C-130T. A ještě důležitější roli hrají u námořnictva. Letouny E-2 Hawkeye, létající radary nad letadlovými loděmi, i zásobovací C-2 Greyhound se na tyto vrtule spoléhají už roky.

Právě v těchto náročných podmínkách – krátké paluby, extrémní zatížení, potřeba absolutní spolehlivosti – se NP2000 ukázaly jako ideální volba. Jsou tiché, méně vibrují, snadněji se udržují. A hlavně: dlouhodobě fungují. U námořnictva si je pochvalují a nemají důvod něco měnit.

Tichý odchod C-130H ze scény

Ale zpět k našemu hlavnímu tématu. Starší Herculesy sice dostaly šanci – ale teď už je jasné, že to byla šance omezená. Nikdo nečekal, že z nich modernizace udělá nové stroje. Ale mohly být mostem mezi minulostí a budoucností. Dnes už víme, že ten most bude kratší, než se plánovalo. Zůstává otázka: bylo to celé zbytečné? Ne tak docela. Letouny, které byly modernizovány, budou sloužit dál.

Díky NP2000 budou výkonnější, méně hlučné a spolehlivější. Ale trend je jasný – americké letectvo se posouvá k jednotné, moderní flotile. A to znamená, že H-modely čeká pozvolný, ale nevyhnutelný odchod ze scény.

Až tedy příště uvidíte C-130H se zářícími osmilistými vrtulemi, vězte, že jde o poslední zástupce jedné technologické etapy. Etapy, která chtěla zachránit staré stroje – a dočasně se jí to povedlo. Ale nakonec, stejně jako v mnoha jiných případech, rozhodl čas.