Letadla na jedno použití: Saab vyvíjí stroje, které padnou místo pilotů

Švédsko znovu překvapuje. Ne tím, že by chtělo nahradit své stíhačky Gripen – to se tak nějak očekávalo. Ale spíš způsobem, jakým se k tomu rozhodlo přistoupit. Místo toho, aby investovalo veškeré úsilí do vývoje jedné supermoderní stíhačky, jako to dělají jiné země, vsadilo na úplně jiný koncept.

Saab totiž pracuje na celé síti vzdušných platforem – od klasických letounů přes pokročilé stealth drony až po levné, záměrně „spotřební“ stroje, které mají sloužit třeba jen jako návnada pro nepřátelskou obranu.

Zní to ambiciózně? Jistě, ale přesně takový přístup teď dostal oficiální podporu od švédského ministerstva obrany – spolu s poměrně štědrým rozpočtem kolem 276 milionů dolarů, určeným na příští tři roky, konkrétně mezi lety 2025 a 2027. Saab tak má ideální podmínky k tomu, aby posunul celou myšlenku od teorie blíž k realitě.

Úkol je jasný: Saab má zjistit, jak by mohla vypadat vzdušná síla budoucnosti. A podle všeho to nevypadá, že by firma směřovala jen k jedné konkrétní platformě. Možností je víc – vznik zcela nového stíhacího letounu je stále ve hře, stejně tak další rozvoj Gripenu E, který se zatím osvědčil. Jenže zároveň je tu i třetí možnost: že hlavní roli v příštích dekádách převezmou bezpilotní prostředky.

Švédsko staví ekosystém

A proč to nutně musí být buď–anebo? Právě v tom je na celé koncepci to nejzajímavější – Švédsko totiž neplánuje zvolit jednu cestu, ale pracuje s představou systému, kde všechny tyto komponenty fungují bok po boku. V rámci programu Future Combat Air System (FCAS) se zvažuje hned několik scénářů, ale jedno mají společné: nesází na jeden dominantní stroj, ale na chytrou kombinaci technologií, které se doplňují a spolupracují.

Cílem není jen postavit novou stíhačku. Cílem je vytvořit celek, ve kterém pilotované a bezpilotní platformy tvoří jeden sehraný tým. Takový, který bude flexibilní, odolný a schopný adaptace podle situace. A právě to může být – v době, kdy se mění povaha války i tempo vývoje technologií – mnohem cennější než jakýkoli supermoderní letoun sám o sobě. A v tom se švédský přístup výrazně liší od zbytku Evropy.

Rozvaha místo honby za prototypem

Zatímco Francie, Německo nebo Velká Británie tlačí na čas a chtějí mít prototypy do poloviny 30. let, Švédsko míří až k horizontu roku 2050. A právě díky tomu si může dovolit uvažovat jinak. Ne tak, že by vývoj zanedbávalo – naopak. Ale postupuje metodicky. Nechává si otevřená vrátka a vyhodnocuje, co dává největší smysl z hlediska budoucích potřeb.

A to všechno Saab dělá ve spolupráci s armádou, výzkumnou agenturou FOI, společností GKN Aerospace a dalšími hráči. Cílem není jen vytvořit něco funkčního, ale i udržet schopnost vyvíjet vlastní špičkovou leteckou techniku.

Aby bylo jasno – Gripen zůstává ve hře. Saab ho nejen dál vyrábí pro Švédsko a Brazílii, ale nově s ním uspěl i v Kolumbii. A právě kolem něj se mohou točit další komponenty budoucího systému. Představte si to jako tým. Gripen je mozek operace, zatímco kolem něj krouží specializované drony – některé nesou zbraně, jiné shromažďují data, další odvádějí pozornost nebo fungují jako „návnada“. Výhoda? Nižší riziko pro piloty, vyšší efektivita zásahu a mnohem větší flexibilita na bojišti.

Saab staví na zkušenostech

Saab se do vývoje dronů nepustil včera. Už na přelomu milénia létaly prototypy SHARC a FILUR, které zkoušely stealth technologie a nové přístupy k bezpilotním letounům. Později se firma připojila i k vývoji evropského demonstrátoru nEUROn, který vedl francouzský Dassault. Dnes Saab ukazuje nové modely v aerodynamických tunelech a testuje koncepty pro tzv. „loyal wingman“ – dron, který bude létat po boku stíhačky.

Ale nejen to. Mluví se i o atribitelných dronech, které budou dost levné na to, aby se daly záměrně obětovat během nebezpečných misí. A to je přesně ten typ myšlení, který může na budoucím bojišti hrát klíčovou roli.

Bude z toho exportní hit?

Saab myslí i na trh. Už dnes je jasné, že vývoj nebude levný. A tak firma od začátku počítá s tím, že nový systém bude exportovatelný. Ostatně, bez zahraničních zákazníků by to celé nedávalo ekonomický smysl. Gripen už tuto cestu prošel – a nová generace na něj bude navazovat.

Do roku 2027 poběží studie, návrhy a technologické demonstrátory. Výsledkem může být cokoli: nový pilotovaný letoun, roj pokročilých dronů nebo kombinace všeho. Jedno je ale jisté – Švédsko chce mít kontrolu nad tím, čím bude v budoucnu chránit své nebe.

A když se všechno podaří, může právě švédský model ukázat, že není nutné jít jen cestou superdrahých stíhaček šesté generace. Možná totiž stačí chytré propojení toho, co už máme – a odvaha myslet jinak.