USS Gerald R. Ford: Americké monstrum, které nemá na světě obdoby

Co se vám vybaví, když se řekne letadlová loď? Možná obří plavidlo s nekonečnou letovou palubou, desítkami stíhaček, hlučnými starty a přistáními. A pokud se vám vybaví něco jako USS Gerald R. Ford, tak jste trefili hřebík na hlavičku. Jenže tato loď není jen další článek v dlouhém řetězci amerických plovoucích pevností. Je to mnohem víc.

Začněme tím nejzjevnějším – velikostí. Ford měří přes 337 metrů na délku a váží zhruba 100 tisíc tun. Je tedy nejdelším válečným plavidlem, jaké kdy lidstvo postavilo. Ale přesto nejde jen o velikost. Jde o to, co skrývá uvnitř. Protože to, co Ford skutečně odlišuje od všech ostatních, nejsou viditelné rozměry, ale neviditelné schopnosti.

Plovoucí zdroj energie pro nové války

Na rozdíl od starších letadlových lodí třídy Nimitz má Ford pod palubou dva úplně nové jaderné reaktory Bechtel A1B. Žádná stará škola – toto je moderní srdce celé lodi. Každý z těch reaktorů vyrobí až 600 megawattů energie. Zní to jako technická nuda? Možná na první pohled. Ale ve skutečnosti je to ohromné množství výkonu.

A i když to může znít jako suše technické číslo, ve skutečnosti to znamená, že Ford má k dispozici přibližně třikrát víc výkonu než jeho předchůdci – a to už je rozdíl, který se nedá přehlédnout. Není to jen o rychlejším pohybu nebo stabilním provozu na palubě. Tato energetická síla otevírá dveře k technologiím, které dřív existovaly jen na papíře nebo v laboratořích.

Taková energetická zásoba se totiž nevyužívá jen k pohonu lodě nebo k provozu běžných systémů. Díky ní se otevírají zcela nové možnosti. Můžeme tu mluvit o laserových zbraních, extrémně výkonných radarech, ale třeba i o elektromagnetických systémech obrany, které zatím známe spíš z testovacích center než z reálného boje.

Stručně řečeno – Ford je postavený tak, aby zvládl technologie, které dnes působí jako sci-fi, ale zítra už můžou být realitou. A zatímco jiné lodě na ně možná jednou nebudou stačit, tato je na ně připravena už teď.

Elektromagnet místo páry

Jednou z technologií, která na Fordu nahradila desítky let staré řešení, je EMALS – elektromagnetický katapult. Dřív se letadla startovala pomocí parních katapultů. Ty byly hlučné, těžkopádné a ne zrovna šetrné k letadlům ani pilotům. EMALS to mění.

Letoun se zrychluje plynuleji a přesněji, což znamená méně opotřebení konstrukce, méně poruch a větší bezpečnost pro piloty. Už žádné „kopnutí“ na začátku – jen hladké zrychlení až na startovní rychlost. A přistání? O to se stará AAG – pokročilý brzdicí systém, který funguje na podobném principu. Brzdicí lana, která zachytí letoun při dosednutí, fungují tak, aby přetížení bylo co nejmenší. Výsledkem je delší životnost techniky, nižší náklady na údržbu a větší provozní dostupnost.

Kolik letadel, tolik možností

Co všechno z Forda vlastně vzlétá? Není toho málo. V běžném provozu má na palubě něco mezi 70 a 75 letadly a vrtulníky, ale když jde do tuhého, zvládne jich klidně až 90 najednou. To už je pořádná vzdušná síla. Tahounem celé letky jsou F/A-18 Super Hornet – stíhačky, které zvládnou všechno. Letecký souboj? Bez problému. Úder na pozemní cíl? S chirurgickou přesností. Právě jejich univerzálnost z nich dělá pilíř celého leteckého křídla.

A pak je tu doprovod. EA-18G Growler. Nejsou tak známé, ale o to důležitější – ruší radary, kazí nepříteli spojení a umí pořádně znepříjemnit život všem, kdo se pokusí přiblížit. Nad hlavami neustále krouží E-2D Hawkeye, tedy létající „radarová věž“. Vidí daleko a hlásí všechno, co se jen mihne ve vzduchu.

Když přijde na vrtulníky, MH-60R a MH-60S Seahawk mají rozdělené role – jedny jdou po ponorkách, druhé zachraňují, co se dá. A když je potřeba něco rychle přivézt nebo odvést? C-2 Greyhound skočí do akce. Tato sestava umí všechno. Útočit, bránit, chránit i zásobovat. Přesně jak má vypadat letka na palubě moderní válečné lodi.

Ale to hlavní teprve přichází

Tato flotila je jedna věc. Druhá – a možná ještě důležitější – je, jak rychle se všechno na Fordu hýbe. Toto monstrum totiž zvládne za jediný den víc než 300 startů a přistání. To je o čtvrtinu víc než starší lodě. A konkurence? Ruský Kuzněcov – 15 až 20. Francouzský Charles de Gaulle? Asi 50. Britská Queen Elizabeth – někde mezi 70 a 110. A Ford? Ten si jede svoje tempo. Rychleji, víc, přesněji. V tomto ohledu zatím nikdo jiný nemá nárok.

A teď pozor – přesto všechno, při této výkonnosti a velikosti, má Ford menší posádku než jeho předchůdci. Díky automatizaci a modernímu řízení provozu se ji podařilo snížit o přibližně 20 %. Na palubě tak slouží „jen“ 4500 lidí, včetně personálu leteckého. V kontextu velikosti a výzbroje je to obdivuhodné. Výsledkem je nižší nákladovost provozu, méně potřeby lidských zásahů a vyšší bezpečnost.

Ford u Venezuely jako připomínka moci USA

V říjnu 2025 byla loď přesunuta z oblasti Středozemního moře ke břehům Venezuely. Oficiálně jako podpora americké operace proti mezinárodnímu pašování drog. Neoficiálně? Jako demonstrace síly. Jako vzkaz: „Jsme tady a máme prostředky k zásahu.“

Ať už se jedná o kartely, geopolitické napětí nebo ochranu spojenců, přítomnost Forda v oblasti znamená, že Spojené státy berou situaci vážně. Letadlová loď tak není jen vojenský nástroj – je to také politický signál.

Nejsilnější karta amerického námořnictva

Ford není jen „další letadlová loď“. Je to pohled do budoucnosti námořní války. Plavidlo, které kombinuje velikost, výkon, technologie a efektivitu do jednoho celku. A ukazuje, že navzdory rostoucí konkurenci z Číny, Ruska nebo jiných států, americké námořnictvo zůstává o krok napřed.

Možná se jednou objeví loď, která Forda překoná. Ale zatím je CVN-78 měřítkem, podle kterého se poměřují ostatní. Je to technologický etalon své doby a zároveň jasný vzkaz – kdo chce hrát první ligu na moři, musí přinést víc než jen hromadu oceli. A přesně to Ford splňuje.