Mohutná erupce na Slunci: Od přímého zásahu plazmou nás dělilo jen pár hodin

Země se jen o vlásek vyhnula sluneční bouři, která mohla pořádně zamávat našimi technologiemi. 21. října 2025 došlo na odvrácené straně Slunce – tedy na té, která zrovna nebyla vidět ze Země – k výronu hmoty. Zní to možná nenápadně, ale šlo o událost, která mohla mít dost konkrétní dopad na to, jak by nám fungovala elektronika, družice nebo navigace.

Za vším stála aktivní oblast slunečních skvrn označená číslem 4246. Několik dní předtím jsme ji ještě pohodlně sledovali ze Země, ale než stihla vybuchnout, rotace Slunce ji skryla za jeho západní okraj. A právě v ten moment došlo ke koronálnímu výronu hmoty – k silné explozi, která vyvrhla do vesmíru obrovský oblak magnetizované plazmy. Směřoval jinam než k nám. Tentokrát jsme měli štěstí.

Bez satelitů bychom o tom ani nevěděli

Tento případ nám docela jasně připomněl, jak moc spoléháme na technologie, které nám dávají „oči“ i tam, kam normálně nevidíme. Výron se sice neodehrál před našima očima, ale přesto ho zachytil přístroj CCOR-1, který je součástí meteorologického satelitu GOES-19. Ten funguje trochu jako sluneční slunečník – zakrývá samotný kotouč Slunce, aby mohl sledovat jeho okolí. Bez takového vybavení bychom o celé situaci možná ani nevěděli.

Na pořízených snímcích je jasně vidět, jak se kolem tmavého středu, kde je zakryté Slunce, rozpíná mohutný oblak plazmy. A právě tento pohled je víc než jen zajímavý obrázek – je to docela silná připomínka toho, jak blízko jsme byli něčemu, co mohlo výrazně narušit naše satelity, komunikaci nebo i rozvodné sítě.

Co by se stalo, kdyby nás zasáhl?

Kdyby k erupci došlo o dva až tři dny dříve, Zemi by zasáhl přímo proud plazmy. A to by s velkou pravděpodobností znamenalo výrazný nárůst geomagnetické aktivity. Taková bouře může způsobit mnoho – od výpadků satelitních služeb, rušení rádiového signálu, problémů s GPS až po poškození citlivých částí rozvodné elektrické sítě. Zní to jako sci-fi, ale podobné situace už planeta zažila.

Na druhou stranu, geomagnetická bouře přináší i krásu – zejména v podobě polárních září. Při silnějších událostech je lze pozorovat i daleko od pólů, někdy i ve střední Evropě. Takže ano, mohli jsme být svědky vesmírného představení. Ale s potenciálně vysokou cenou.

Sluneční ruleta se znovu roztočí

Sluneční rotace trvá zhruba 27 dní. To znamená, že oblast skvrn, která stála za touto událostí, se brzy znovu vynoří na východní straně slunečního disku. A pokud zůstane aktivní, není vyloučeno, že dojde k další erupci. Tentokrát možná namířené přímo na Zemi.

Je to jako sledovat znovu roztočené kolo rulety – víme, že hrozba existuje, ale nevíme, kam dopadne. Právě to dělá z podobných výronů nejen fascinující, ale i mírně znepokojující podívanou.

Když nás to minulo, proč se tím zabývat?

Možná si kladete otázku, proč vědci věnují tolik pozornosti výronům, které nás ani nezasáhly. Odpověď je jednoduchá – i „minutá“ událost nám dává spoustu dat. Pomáhá zpřesnit předpovědi sluneční aktivity, porozumět cyklům a získat lepší schopnost varovat před těmi, které Zemi skutečně zasáhnou.

Zároveň je to připomínka toho, jak důležité jsou technologie, které nás před podobnými jevy chrání nebo nás na ně dokážou upozornit včas. Mise jako GOES-19 nejsou jen astronomickým experimentem. Jsou pojistkou toho, že máme o vesmírném „počasí“ alespoň částečný přehled. A v době, kdy naše civilizace závisí na družicích, sítích a elektronice, je to přehled víc než cenný.