Gripen je lehký, přesný a levný na provoz. Pro Ukrajinu ideální volba

Ukrajina má do budoucna získat přes stovku moderních švédských Gripenů verze E a první stroje mohly dorazit už v příštím roce. Jenže každý, kdo někdy sledoval, jak složitý a pomalý může být vývoj a výroba moderních stíhacích letadel, si nejspíš řekne: vážně tak brzy?

Celý proces je běh na dlouhou trať – a to doslova. Od podpisu kontraktu k dodávkám často uběhnou roky. Takže myšlenka, že by už za pár měsíců přistály na Ukrajině zbrusu nové Gripeny E, zní spíš jako odvážné přání než realistický plán.

A právě tady se začíná rýsovat jiná možnost – mnohem logičtější, mnohem rychlejší. Místo čekání na novou generaci by mohla Ukrajina nejdřív dostat starší, ale osvědčené Gripeny verze C/D. Ty, které už dnes létají ve švédském letectvu a které budou brzy nahrazeny novými stroji. Otázka tedy zní: proč nevyužít to, co je k dispozici hned?

Gripeny, které může Ukrajina mít hned

Švédové mají ve vzduchu zhruba stovku těchto stíhaček. A protože už je pomalu nahrazují novějšími Gripeny E, začíná být jasné, že ty starší půjdou ze služby. Co s nimi? Místo aby zapadly prachem ve skladech nebo skončily jako zdroj náhradních dílů, nabízí se logická varianta – poslat je tam, kde by mohly mít skutečně smysl. A Ukrajina je v této rovnici víc než jasný kandidát.

Už v roce 2024 navíc Švédsko v rámci jednoho z obranných balíčků poslalo i náhradní díly pro Gripeny C/D. A nešlo o symbolické množství – zásoba by měla pokrýt provoz až 14 strojů. Jinými slovy: základ pro rychlé nasazení těchto letadel už na Ukrajině vlastně existuje. Navíc švédská vláda rozhodla, že tyto stroje nebudou rozebrány na náhradní díly. Zůstanou funkční.

To samo o sobě je silný signál, že se s nimi dál počítá – třeba právě jako s pomocí pro Ukrajinu. Starší verze Gripenu je přitom stále plně bojeschopná, schopná jak vzdušného boje, tak úderů proti pozemním cílům, a zároveň má nižší provozní náklady než řada jiných západních typů.

Nová letadla? Zatím spíš hudba budoucnosti

Saab, výrobce Gripenů, má v současnosti kapacitu výroby zhruba 12 letadel ročně. I kdyby se tempo podařilo zrychlit – a třeba i přesunout část výroby na Ukrajinu – nebude to hned. Sami Švédové čekali na první kusy verze E více než deset let od objednávky. Plán dodávek 60 nových strojů se táhne až do roku 2027.

Takže pokud má Ukrajina opravdu dostat první stíhačky už v roce 2026, téměř jistě půjde o starší Gripeny C/D. Nové verze E se do té doby jednoduše nestihnou vyrobit. Odhady mluví o 12 až 24 letounech – tedy o jedné až dvou kompletních letkách. A přesně ty by mohly Ukrajině pomoct postavit základy nového letectva, které bude fungovat dřív, než dorazí modernější stroje.

Proč starší Gripeny dokonale vyplní mezeru

Použití starších Gripenů by Ukrajině umožnilo velmi rychle spustit výcvik pilotů i pozemního personálu. Přechod na západní standardy není jen o letadlech samotných – je o technologiích, procedurách i mentalitě. Gripeny C/D proto mohou sehrát klíčovou roli v přechodné fázi, než se nová generace Gripenů E skutečně dostane do vzduchu.

Někteří optimisté sice uvažují, že by Švédsko či jiní zákazníci mohli Ukrajině přenechat své výrobní sloty a umožnit tak dřívější dodávku nových strojů, ale to je komplikovaná cesta plná politických a logistických úskalí. Zatím to tedy vypadá, že starší Gripeny C/D budou první, které Ukrajina opravdu dostane. A i když nejsou nejnovější, mohou znamenat velký skok vpřed. Dají Ukrajině čas, prostor a možnosti připravit se na budoucnost – a přitom už teď posílí její vzdušné síly.