AI, lasery a drony: Co můžeme očekávat od stíhaček 6. generace?

Přestože se o stavbu bojových letounů 5. generace pokouší jen několik zemí a do služby byly přijaty pouze tři typy těchto letounů, v různých částech světa se již vyvíjejí jejich nástupci. Letouny 6. generace jsou budoucností letectví. Co o nich víme?

Předpokládá se, že prvním sériově vyráběným letounem 5. generace bude F-22 Raptor. Jeho prototyp vzlétl do vzduchu v roce 1990 a stroj byl tak inovativní a nekompromisní, ale zároveň drahý, že se dodnes (o více než 30 let později) nikomu na světě nepodařilo postavit nic, co by se Raptoru vyrovnalo z hlediska vzdušného boje.

Ve skutečnosti má navzdory uplynulé době jen malou konkurenci – Spojené státy, následované shlukem spojenců, provozují letouny F-35 Lightning II (postavené podle jiné specifikace), Čína stíhačku J-20 pro vzdušnou nadřazenost , která má navzdory svému stáří problém s pohonem cíle, a Rusko ne více než 20 letounů Su-57, jejichž stealth vlastnosti jsou odborníky zpochybňovány.

Mezitím Pentagon již začal vyřazovat nejstarší letouny F-22 a jako překlenovací řešení přijal objednávku na letouny F-15EX, zařazené do generace 4.5. Cílovým nástupcem Raptoru má být zcela nový letoun, postavený v rámci programu NGAD. Jeho vývojáři tvrdí, že půjde o další, šestou generaci letounů.

Původně se generační dělení vztahovalo na proudové stíhací letouny určené pro vzdušný boj. Postupem času (v důsledku technologického vývoje, kdy se z původních stíhacích letounů staly víceúčelové stroje) se generační dělení začalo vztahovat na bojové letouny obecně a někteří výrobci jej dokonce používají i pro bombardovací stroje, jako je B-21.

Generace bojových letadel

Co jsou to generace bojových letadel a jaké vlastnosti mají takto klasifikované stroje?

• Generace 1 – rané, průkopnické proudové letouny postavené bezprostředně po druhé světové válce, které mají mnoho společných rysů s pístovými letouny.
• Generace 2 – letadla, jejichž hlavní výzbrojí přestaly být kulomety a kanony a staly se jimi řízené střely vzduch-vzduch.
• Generace 3 – stroje uzpůsobené k vyvinutí velmi vysokých rychlostí, kterých bylo dosaženo mimo jiné proměnlivou geometrií křídla.
• Generace 4 – víceúčelové letouny s vysokou manévrovatelností a řízením fly-by-wire (bez mechanických vazeb mezi kabinou a řídicími plochami).
• Generace 4,5 – letadla s aerodynamikou známou z generace 4, ale s mnohem modernější avionikou. Přestože vypadají jako jejich prototypy ze 70. a 80. let, mají mnohem větší schopnosti než ony.
• Generace 5 – letouny kombinující víceúčelovost, vysokou manévrovatelnost, schopnost supercruise (nadzvuková rychlost bez použití přídavného spalování) a vlastnosti stealth.
• Generace 6 – perspektivní stroje s blíže nespecifikovanými charakteristikami, s většími schopnostmi než předchozí generace, s rozvinutými schopnostmi radioelektronického boje, boje s cíli mimo vizuální dosah a napadání pozemních cílů. Mezi potenciálními vlastnostmi se uvádí také podpora pilotů s umělou inteligencí, volitelné bezpilotní letouny a schopnost používat energetické zbraně, jako jsou lasery.

Kdo vyrábí letadlo 6. generace?

USA – programy NGAD a F/A-XX

Od roku 2014 probíhá v USA program NGAD, jehož cílem je vyvinout nejen konkrétní letoun, ale „rodinu systémů“, která nahradí vyřazené letouny Raptor.

Kromě stroje s lidskou posádkou má jít mimo jiné o „věrné wingmany“ – drony, které budou díky umělé inteligenci schopny plnit některé z nejrizikovějších úkolů nebo chránit letadla pilotovaná člověkem.

Na vlastním stroji nové generace pracuje také americké námořnictvo v rámci programu F/A-XX, které potřebuje stroje s odlišnými vlastnostmi (např. dlouhý dolet, konstrukce uzpůsobená pro vzlety s katapultáží). Futuristické letouny mají nahradit letouny Super Hornet na palubách letadlových lodí a doplní letouny F-35C.

Rusko – MiG-41/PAK DP

Rusko také pracuje na nástupci svého těžkého stíhacího letounu MiG 31. Pokud lze věřit kremelské propagandě, je závod Mikojan blízko dokončení prototypu letounu známého jako PAK DP (název MiG-41, ačkoli je široce používán, je neoficiální).

Má to být stroj s velmi vysokou rychlostí – až 5 Machů, schopný dosáhnout stropu 40 km, schopný ničit cíle v atmosféře i ve vesmíru, nést hypersonické zbraně a zároveň s nimi bojovat. To má být možné mimo jiné díky inovativnímu pohonnému systému v podobě pulzního detonačního motoru (PDE).

V této fázi nelze posoudit, nakolik se tato prohlášení blíží pravdě. Válka na Ukrajině však prověřila mnoho dalších „superzbraní“ Rusů, takže oznámení o novém letounu je třeba brát se skepsí.

Evropa – programy FCAS, GCAP a FFS

Evropské země chtějí v rámci mezinárodní spolupráce postavit letoun nové generace. V současné době probíhají dva konkurenční programy. GCAP (Global Combat Air Programme) je iniciativou Velké Británie, Itálie a Japonska. Navazuje na předchozí britskou práci na letounu Tempest a také na japonský technologický demonstrátor, letoun Mitsubishi X-2.

Druhý evropský program, FCAS (Future Combat Air System), je iniciativou Francie, Německa a Španělska. Jeho cílem je vyvinout jak nový bojový stroj s posádkou, tak bezpilotní letouny, které ho budou podporovat.

Po vystoupení z programu GCAP pracuje na stroji nové generace samostatně také Švédsko. Program FFS má určit nástupce letounu Gripen. Švédové, kteří ve spolupráci s Brazílií vyvinuli variantu letounu JAS 39E/F Gripen, klasifikovanou jako letoun generace 4.5, chtějí udělat generační skok a nahradit stroje, které jsou v současné době ve službě, letounem generace 6 orientovaným na budoucnost.

Letouny generace 6 – Brazílie, Čína a Indie

Brazílie, Čína a Indie rovněž realizují své vlastní vývojové programy. První z nich hodlá s pomocí společnosti Embraer postavit letoun orientovaný na budoucnost. K tomu mají napomoci zkušenosti získané ve spolupráci se Švédskem, jejímž výsledkem je letoun JAS 39E/F Gripen.

Indie, která v současné době vyvíjí letoun 5. generace HAL AMCA, plánuje také práce na jeho nástupci. Podle velmi obecných předpokladů má být nový letoun volitelně pilotovaným strojem, pracovat s věrnými wingmany a roji dronů a používat energetické zbraně.

Čína v současné době vyvíjí svůj letoun páté generace (velký, jak se označuje stíhač vzdušné nadřazenosti Chengdu J-20) a pracuje se i na jeho nástupci, jak se pochlubila společnost AVIC zveřejněním koncepční grafiky nového stroje. Jeho charakteristiky a technické údaje zatím nebyly zveřejněny.