Zatmění Měsíce bylo pro starověké Babyloňany více než jen zábavou, neboť tyto nebeské úkazy považovali za předzvěst zkázy. Čtení signálů, které se skrývaly ve stínech pohlcujících Měsíc, se proto stalo důležitou vědou a vedlo k vytvoření řady textů dokumentujících různá znamení, která lze při zatmění nalézt.
Tato 4000 let stará mezopotámská varování, napsaná klínovým písmem na počátku druhého tisíciletí př. n. l., byla konečně interpretována ze čtyř tabulek, které ležely v Britském muzeu více než sto let. V nové studii vědci předkládají jejich překlady a odhalují, jak mohly být různé rysy zatmění využity k předvídání budoucích událostí.
Pozorováním času a data zatmění Měsíce, stejně jako pohybu zemského stínu po Měsíci, mohli královští rádci předpovědět vážná neštěstí, která osud králi přichystal. Z tabulek například vyplývá, že zatmění při ranní hlídce signalizovalo konec dynastie v mezopotámském městě Akkadu.
„Babylonská astrologie byla akademickým odvětvím věštění založeným na víře, že události na obloze jsou zakódovaná znamení, která tam umístili bohové jako varování před budoucími vyhlídkami lidí na Zemi,“ píší autoři studie. V souladu s tím bylo „astrologické pozorování součástí propracované metody ochrany krále a přizpůsobení jeho chování přáním bohů“.
Královští poradci mohli na základě porovnání různých rysů zatmění s akademickým souborem nebeských textů rozluštit záměry nebes a pomoci králi vyhnout se nepříjemným následkům. Předpokládá se, že texty analyzované autory studie vznikly ve starověkém babylonském městě Sippar, které se nachází v dnešním Iráku.
Další z věšteb zapsaných na tabulkách vysvětluje, že zatmění během večerní hlídky znamená mor, zatímco obzvláště hrozivý záznam říká, že pokud bude zatmění na obrácené straně, nic nebude ušetřeno, všude nastane potopa.
Co přesně měli starověcí astronomové na mysli, když říkali „obrácené“, není jasné, ačkoli podle badatelů se to pravděpodobně týká scénáře, kdy je měsíční disk nějakým způsobem vyhodnocen jako obrácený než očekávaný.
Králové však naštěstí nemuseli svůj osud přijmout jen tak, protože proti nepříznivým znamením bylo možné použít ochranné rituály. S odvoláním na dopis věštce králi Zimri-Limovi z Mari (oblast v Mezopotámii) vědci uvádějí, že předzvěsti neblahých zatmění bylo možné dvakrát ověřit pomocí tzv. extispice, která spočívá ve zkoumání vnitřností zvířat, aby se zjistilo, zda králi hrozí skutečné nebezpečí.
„Texty z prvního tisíciletí ukazují, že pokud po takovém šetření královští rádci cítili, že hrozba stále existuje, mohli podniknout kroky k jejímu zrušení tím, že identifikovali síly zla, které za ní stály, a bojovali proti nim pomocí apotropaických rituálů,“ vysvětlují autoři studie.
Badatelé zdůrazňují celkový význam těchto poněkud paranoidních rytin a uvádějí, že představují nejstarší dosud objevené příklady věšteb ze zatmění Měsíce, a poskytují tak nové důležité informace o nebeském věštění u obyvatel jižní Mezopotámie na počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Live Science - Další zdroje:
Smithsonian Mag - Studie a výzkumy:
Journal of Cuneiform Studies
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.