Čína odhalila DF-61: Nový mezikontinentální ICBM s jaderným potenciálem

Na první pohled to vypadalo jen jako další z mnoha vojenských přehlídek, jaké Čína pořádá. Ale pak se objevily ty dlouhé šestnáctikolové kolosy s kontejnery označenými DF-61. A hned bylo jasné, že se děje něco velkého. Opravdu se díváme na nový mezikontinentální balistický nosič? Nebo je to zatím jen maketa určená k zastrašení? Ať tak či onak, tento krok už nikdo nepřehlédne.

DF-41 byl doposud symbolem čínské síly. Dokázal zasáhnout prakticky jakýkoliv cíl na planetě a nesl až deset samostatně naváděných hlavic. Teď ale přichází jeho nástupce – DF-61. A i když o něm zatím nevíme žádné přesné detaily, už samotná jeho existence vyvolává otázky. Proč ho Čína ukazuje právě teď? Co tím sleduje?

Odpověď je možná jednoduchá: demonstraci. V Pekingu se slaví 80 let od vítězství nad Japonskem a režim si nemohl přát lepší příležitost ukázat světu, že jeho armáda roste nejen početně, ale i technologicky.

Není to jen pocta minulosti, ale i náhled do budoucnosti. Kromě DF-61 se totiž objevily i nové drony a hypersonické střely. Všechno dohromady tvoří pečlivě připravený vzkaz: Čína už není outsider, ale velmoc schopná konkurovat Spojeným státům i Rusku.

Američané přitom už delší dobu sledují čínské ambice s obavami. Pentagon varuje, že Peking rychle zvyšuje počet jaderných hlavic a do roku 2030 jich může mít přes tisíc. To je číslo, které ještě před pár lety znělo neuvěřitelně. K tomu připočtěme nová pole sil, moderní odpalovací vozidla a neustálé inovace. Výsledek? Čína se stává třetím rovnocenným pilířem jaderné rovnováhy.

Více než jen nová raketa

Zajímavé je, že o nástupci DF-41 se mluvilo už dříve. Objevovaly se názvy DF-45 nebo DF-51, dokonce i spekulace o systémech schopných využít částečnou oběžnou dráhu k obcházení protiraketové obrany. Teď se zdá, že se tyto fámy zhmotňují do konkrétní podoby.

Ale víme jistě, že DF-61 existuje v operační podobě? To je otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď. Možná ano, možná ne. Ale i samotné představení na přehlídce působí jako dost silný signál.

Strategie, ne jen technika

Peking už dávno nevystupuje jen jako ekonomický obr. Chce být i vojenskou velmocí, která má na stole všechny možnosti – od taktických střel s nižší silou až po mezikontinentální nosiče schopné nést megatunové nálože. A právě DF-61 je symbolem tohoto posunu. Ukazuje, že Čína nehodlá spoléhat na zastaralé technologie a že krok za krokem dohání, ba dokonce předhání soupeře.

Pro svět je to ale dvousečná zbraň. Větší arzenál může odrazovat od útoku. Jenže zároveň zvyšuje riziko, že se rozjede další závod ve zbrojení. A historie ukazuje, že takové závody bývají drahé, vyčerpávající a často končí nečekanými krizemi.

Bude to tak i tentokrát? Nebo se podaří udržet rovnováhu? To je otázka, na kterou si zatím nikdo netroufá odpovědět. Jisté je jedno: DF-61 už teď plní svůj účel. I kdyby šlo jen o prázdný kontejner na přehlídkové trase, svět si všiml. A to je přesně to, co Peking chtěl.