Vyšší atmosféra je plná zvláštních jevů a jedním z nich, který je důležitý pro komunikaci a navigaci, jsou rovníkové plazmové bubliny (EPB).
Jedná se o horké kapsy přehřátého plynu, které se tvoří v nízkých zeměpisných šířkách, obvykle po západu Slunce. Zůstávají málo známé a vzhledem k tomu, že ovlivňují spojení Země s vesmírem, je důležité vědět, co se děje.
Samotný nález obrovské bubliny plazmy nad Egyptem není zásadní novinkou. Každý rok se nad touto oblastí vytvoří desítky těchto EPB. Zajímavé je, odkud byla bublina pozorována. Pozorování se obvykle provádějí z vesmíru, aby bylo možné získat globální pohled. Lze je provádět i ze země, kdy se pozoruje nejbližší oblast ionosféry, nicméně díky zakřivení země mohou mít radary potíže s viditelností cílů pod horizontem.
Nyní vědci z Čínské akademie věd hlásí detekci nad Egyptem z ostrova Hainan v Jihočínském moři vzdáleného 8 000 kilometrů.
Čína tam vybudovala ionosférický radar s dlouhým dosahem v nízkých výškách (Low lAtitude long Range Ionospheric raDar, LARID). Jedná se o radarový systém, který dokáže sledovat nepravidelnosti vytvářené plazmovými bublinami.
Stejně jako lze rádiové vysílání přenášet po celém světě tím, že se odráží od plazmy ionosféry, lze stejným způsobem vysílat i radar. Schopnost radaru LARID spočívá v tom, že přijímá signály zpět a interpretuje je jako odchylky vytvořené těmito plazmovými bublinami. Jeho dosah detekce je neuvěřitelných 9 600 km, což je vzdálenost, která se za méně než půl roku ztrojnásobila, protože se zlepšila jeho výkonnost.
Bublina nad Gízou tedy není nic nového, ale sledovat změny v reálném čase z Číny je výjimečné. Vědci naznačují, že vytvoření sítě takových radarů by mohlo být pro sledování těchto událostí revoluční.
EPB se v jednotlivých ročních obdobích mění, trochu jako počasí. Na rozdíl od počasí je však ovlivňuje i sluneční aktivita – jde přece o vesmírné počasí. Schopnost předpovídat je, a to z hlediska mnoha vlastností, jako je umístění, velikost a načasování, by mohla být klíčová pro omezení velkých poruch, které družice zažívají.
Satelity se používají pro komunikaci, navigaci a finance. Tyto poruchy se sice omezují na úzký pás Země, ale v tomto propojeném světě se týkají nás všech.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
Popular Mechanics - Další zdroje:
SCMP - Studie a výzkumy:
Geophysical Research Letters
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.