Dron vs. bomba: F-15E zkusila nemožné. Improvizace však skončila bez efektu

Zkuste si to představit. Sedíte v kokpitu stíhačky, všechno kolem vás se mění v chaos, rakety jsou pryč – a ve vzduchu toho pořád létá víc než dost. Přesně tohle zažili američtí piloti F-15E při jednom z největších íránských útoků na Izrael. A když už opravdu nebylo z čeho pálit, přišel nápad, který zní skoro jako z jiného světa.

Zkusili sestřelit dron bombou. A ne ledajakou – sáhli po LJDAM, laserem naváděné pumě, která normálně míří na tanky nebo vozidla na zemi. Tohle ale nebyl pozemní cíl. Byl to dron, ve vzduchu. Jak to celé dopadlo? Výsledek vás možná překvapí. A stejně tak i to, co všechno jsou piloti schopní udělat, když dojdou možnosti – ale ne odvaha.

Píše se 13. dubna 2024. Írán vypouští desítky balistických střel, k tomu přidává řízené rakety a stovky sebevražedných dronů Šáhid-136. Cílem je Izrael. Tyto drony nejsou rychlé, ale je jich hodně a dokážou projít i skrze pokročilou obranu. Představte si, že místo pár letadel máte ve vzduchu roje levných cílů, které ale dokáží udeřit tvrdě.

Americké F-15E Strike Eagle z 494. stíhací perutě jsou součástí obrany. Přiletěly z britského RAF Lakenheath jen pár měsíců po říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Teď mají za úkol jediné: chránit spojence.

Co dělat, když už není čím střílet?

„Odpalovali jsme rakety jednu po druhé. A pak jsme zjistili, že jsme na suchu,“ popisuje situaci plukovník Timothy „Diesel“ Causey. Zůstaly už jen bomby. A tak padla otázka: co kdybychom zkusili zasáhnout dron bombou? Zní to šíleně? Možná. Ale když máte k dispozici LJDAM – tedy bombu s laserovým naváděním, určenou i na pohyblivé cíle – začíná to dávat smysl. Minimálně jako poslední možnost.

Nebyli první, kdo se o něco podobného pokusil. V roce 1991 během operace Pouštní bouře se podařilo pomocí laserové bomby zasáhnout irácký vrtulník, který se zrovna zvedal ze země. Ale tehdy to byl spíš šťastný zásah než plán.

Zasáhli přesně, ale nestačilo to

Letoun přelétl nad dronem, bomba se oddělila a aktivovalo se laserové navádění. Následoval mohutný výbuch. „Zasáhli jsme ho!“ zvolala posádka. Jenže z oblaku dýmu se vzápětí vynořila silueta – dron pokračoval v letu. „Bylo to jako ve Star Wars. Opravdu. Vylétl z výbuchu a letěl dál,“ vzpomínal Causey.

Podobná situace se odehrála ještě dvakrát. Ani jeden ze tří pokusů nebyl úspěšný – přestože jeden z nich minul cíl jen o kousek. „Ten můj byl nejblíž. Jen aby bylo jasno,“ dodal s úsměvem.

Po třetím neúspěchu přišlo rozhodnutí: s tímto končíme. Důvody? Vysoké riziko chyby. Co když bomba netrefí a spadne do civilní oblasti? „To už není taktické rozhodnutí. To má strategické dopady,“ vysvětlil major Benjamin „Irish“ Coffey. Ale přesto se shodli: ve výjimečných případech, kdy jde opravdu o všechno, může být podobný postup stále na stole. Pokud není jiná možnost.

Levnější zbraň, nejistý výsledek

A pak je tu ještě jeden argument: cena. Jedna střela AIM-120 vás vyjde na přibližně milion dolarů, tedy zhruba 20,7 milionu korun. AIM-9 stojí kolem 450 tisíc dolarů, což odpovídá přibližně 9,3 milionu korun. A co LJDAM? Ta stojí přibližně 50 tisíc dolarů – včetně bomby, naváděcí sady i laserového zařízení – tedy okolo 1,03 milionu korun. Výsledný rozdíl? Obrovský.

Jedním z řešení je integrace APKWS II – laserem naváděných raket, které jsou menší, levnější a přitom dostatečně účinné. F-15E dnes může nést až 42 těchto raket na jednu misi. K tomu standardní rakety a jste připraveni i na masový útok.

Když se mění cíle, musí se měnit i taktika

Moderní konflikty se rychle mění. Co platilo včera, dnes už nestačí. Útoky roji levných dronů ukázaly, že tradiční obrana má své limity. A že schopnost improvizace je stejně důležitá jako špičková technologie.

Použít bombu na letící dron? To nezní moc rozumně. Ale když není jiná cesta, proč to nezkusit? V nejhorším případě minete, v tom nejlepším zabráníte katastrofě. A co vy? Myslíte si, že by se podobné taktiky měly testovat dál? Nebo je lepší spolehnout se na osvědčené zbraně?