Geran-3: Ruský tryskový dron letí 370 km/h a odolává GPS rušení

Je to jen další dron? Nebo začátek nové kapitoly ve vedení války? Když se nad Ukrajinou objevil Geran-3, všichni okamžitě zbystřili. V médiích se o něm mluvilo jako o hrozbě nové generace. A upřímně? Ne bezdůvodně. Nejde totiž o klasický vrtulový dron, jaké jsme vídali dosud. Tento stroj má tryskový motor, což samo o sobě mění dosavadní strategii.

Geran-3 dosahuje rychlosti až 370 kilometrů za hodinu, takže ho těžko někdo dožene. Ale tím to nekončí. Tento dron také „slyší“, když se ho snažíte rušit – a místo toho, aby spadl k zemi, prostě změní trasu. Vyhne se rušičkám a letí dál. Bez výpadku, bez paniky. To je obrovský problém pro jakoukoli obranu založenou na elektronickém boji.

V podstatě to znamená, že běžné taktiky, jako je zarušení GPS nebo navigačního systému, na něj nemusí vůbec fungovat. Změna kurzu je automatická, adaptace samozřejmá. A výbuch? Ten je zaručený. Geran-3 totiž nese výbušninu o hmotnosti 90 kilogramů, v některých případech dokonce termobarickou nálož, která působí extrémní tlak a teplotu – ideální proti opevněným pozicím.

Letový dosah? Až tisíc kilometrů. Výdrž ve vzduchu šest hodin. Takže si představte scénář: vypustíte ho z bezpečné vzdálenosti, dron letí mimo dosah protivzdušné obrany, obchází rušené oblasti a pak v plné rychlosti zasáhne cíl. Co s tím?

Ukrajina sází na rychlé drony

Jestli něco Ukrajina v této válce prokázala, tak to, že se dokáže adaptovat – rychle, chytře a často překvapivě efektivně. Pavlo Palisa z prezidentské kanceláře už v září 2025 oznámil, že Ukrajina do vzduchu nasadila speciální zachytávací drony.

Tyto stroje nejsou určeny k útoku na pozemní cíle. Jejich jediným úkolem je lovit jiné drony – ať už pomalé průzkumníky nebo právě ty tryskové. A právě rychlost a manévrovatelnost jim dává šanci držet krok i s novinkami, jako je Geran-3. Ale tím to nekončí.

Ukrajina zároveň pokračuje v modernizaci starší výzbroje. A to dost šikovně. Vezměte si například Su-25 – starý známý bitevník z dob Sovětského svazu. Teď ho ale ukrajinské letectvo vybavilo francouzskými chytrými bombami AASM Hammer, které posouvají schopnosti stroje o úroveň výš.

Díky těmto bombám zvládne Su-25 zasáhnout cíl s přesností, kterou byste u takového veterána ani nečekali – a to i na větší vzdálenost, klidně za špatného počasí nebo když někdo intenzivně ruší signál.

Jinými slovy? I když nemáte nejnovější stíhačku, pořád se dá hrát velká liga. Stačí vědět, jak ji správně vybavit a chytře použít. Působí to trochu jako kombinace Davida a Goliáše, že? Na jedné straně Rusko s mohutnou výrobou a těžkou technikou, na druhé Ukrajina s důrazem na rychlost, kreativitu a chytré technologie. A zatím to vypadá, že David má pořád pár kamenů v kapse.

Made in Russia? Ne tak úplně…

Když ukrajinští experti začali zkoumat trosky sestřelených Geranů-3, čekalo je překvapení. Uvnitř našli součástky nejen z Ruska nebo Íránu, ale i z úplně jiných koutů světa. USA, Německo, Británie, Švýcarsko… Jak se tyto komponenty dostaly do ruské výroby?

Odpověď není jednoduchá. I přes sankce a omezení fungují na světě komplikované dodavatelské řetězce, které lze těžko zcela kontrolovat. Rusko se tak zřejmě dostává k západním technologiím přes prostředníky, přesměrované zásilky nebo černý trh.

Výsledek? Tryskový dron, který má v sobě polovodiče a senzory z těch zemí, které se snaží Rusko zastavit. To vyvolává důležitou otázku: je možné skutečně zabránit, aby se moderní technologie dostaly do nesprávných rukou? A jak hluboko sahá globální propojení výroby, když ani válka a sankce nestačí k úplnému přerušení toku dílů?

Levné drony vs. chytrá obrana

Geran-3 je jen vrcholem ledovce. Rusko totiž staví na masové produkci. Místo několika chytrých střel raději tisíce dronů měsíčně. Jeden padne? Nevadí. Přiletí další. Tato „kvantitativní válka“ dává smysl, zvlášť když cena jednoho dronu je výrazně nižší než raket či řízených střel.

Ukrajina na to ale odpovídá jinak. Nechce soupeřit počtem, ale účinností. Každý útok má být promyšlený. Každá reakce cílená. Každý dron zachycený včas. A právě v tom je síla její obrany – v přizpůsobení, v integraci západních zbraní a v rychlých taktických změnách.

Kdo nakonec získá převahu ve vzduchu?

Zatím to vypadá, že nás čeká další kolo eskalace v boji dronů. Geran-3 je silný, rychlý a chytrý. Ale není neporazitelný. Ukrajina má odpovědi – a pokud je dokáže nasadit ve větším měřítku, nemusí být budoucnost tak temná, jak se na první pohled zdá.

Ale otázka zůstává: Bude rozhodující technologie, nebo schopnost improvizace? Zvítězí kvantita, nebo kvalita? A kdo bude mít v rukou novou převahu – ten, kdo střílí, nebo ten, kdo rozumí?