Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.
Rusko na Ukrajině ukazuje jednoduchou taktiku. Co nemá, to si obstaralo. A místo kvality často spoléhá na množství.
Ve vzduchu se mísí moderní střely Kalibr, pomalé drony Šáhid z Íránu a těžké balistické rakety KN-23 ze Severní Koreje. Každá zbraň má svůj smysl – drony zahlcují protivzdušnou obranu, střely ničí klíčovou infrastrukturu a rakety přinášejí ničivé údery hluboko do zázemí.
Šáhid-136 je jednoduchý stroj. Délka kolem 3,5 metru, rozpětí křídel něco přes dva metry a rychlost do 180 km/h. Malý motor MD550 pohání dron tisíce kilometrů, než dopadne na cíl a exploduje. A i když technologie není špičková, hlavní je počet. Jednotlivé drony se dají zničit, ale když jich přiletí desítky nebo stovky, obrana nestíhá.
KN-23 je už úplně jiná váhová kategorie. Balistická střela váží přes tři tuny, měří asi 7,5 metru a nese půltunovou hlavici. Díky možnosti manévrování během letu je mnohem těžší ji sestřelit. A s doletem až 700 kilometrů se stává hrozbou nejen pro frontu, ale i pro hlubší týl.
Podle některých zdrojů dodala Severní Korea Rusku už přes 150 raket KN-23. Oficiální potvrzení těchto údajů ale chybí. Přesné počty proto zůstávají nejisté. Pokud by se odhady potvrdily, znamenalo by to zásadní změnu v dynamice konfliktu.
Rusko ukazuje, že v této válce nezáleží tolik na technické dokonalosti. Záleží na tom, že zásahy přicházejí. A že jich přichází hodně.
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.