Japonští piloti si prohlédli Su-30MKI indického letectva. Co tyto letouny umí?

Indicko-japonská vojenská cvičení mohou být na první pohled překvapivá, ale vzhledem k současné geopolitické situaci v regionu je to normální.

Japonští piloti si během společného vojenského cvičení prohlédli stíhací letoun Su-30MKI indického letectva, jak uvádí server Nikkei Asia. Indové se zase seznámili se stíhacími letouny F-2 a F-15J. Indie již s Čínou zažila přinejmenším několik hraničních incidentů, takže snahy Indie o spolupráci s Japonskem nejsou překvapivé. Kromě toho může mít Japonsko také hluboké znalosti o schopnostech stíhacích letounů Su-30MKI, které jsou západní (francouzsko-izraelskou) verzí ruských letounů Su-30. Ty vyrábí v licenci závod Hindustan Aeronautics Limited (HAL).

Tyto znalosti by se mohly ukázat jako neocenitelné v případě střetu s ruským letectvem. Stojí za zmínku, že Japonsko je formálně ve válečném stavu s Ruskem, přičemž ohniskem konfliktu jsou Kurilské ostrovy, které Rusové okupují od druhé světové války. Japonsko se v reakci na ruské akce rozhodlo rozmístit na ostrově Kiusius další protilodní a protiletadlové zbraně. Japonci rovněž intenzivně pracují na raketách s plochou dráhou letu s doletem až 1 000 km.

Su-30MKI – nejlepší Su-30 na světě

Su-30, stejně jako Su-35S, vznikl koncem 80. let 20. století jako evoluce Su-27, jak uvádí server Airforce Technology. Jedná se o jednomístný dvoumotorový stroj o hmotnosti 18 tun, který je primárně určen pro převahu ve vzduchu a je schopen útočit na pozemní cíle. Indická verze se kromě aerodynamického designu výrazně liší od ruské verze, například displejem TopSight head-up od francouzské společnosti Thales, který nabízí mnohem lepší výkony než ruské řešení, nebo úpravou letounu pro střelbu francouzskými řízenými střelami vzduch-vzduch MICA.

Japonský unikát

Indové se mohli seznámit s letouny F-2 a japonskou verzí F-15J. První z nich, přestože se podobá F-16, používá větší radar AESA (Active Electronically Scanned Array) s mnohem lepšími parametry, jeho drak využívá více kompozitů a F-2 má až 11 pylonů pro nesení výzbroje. V případě stíhacích letounů F-15J jsou tyto letouny mimo jiné schopny nést vysoce smrtící střelu AAM-4, která jako první střela vzduch-vzduch využívá radarovou naváděcí hlavici typu AESA, díky čemuž je mnohem méně zranitelná vůči prostředkům elektronického boje.

Zdroj: airforce-technology.com, asia.nikkei.com, redakce

Komentáře