Algoritmy umělé inteligence založené na tvorbě obrázků jsou stále lepší a lepší. Všichni se obávají pokročilého vytváření falešného obsahu. Jak uvádí server PetaPixel, příklad Kylea Vorbacha ukazuje, že právem. Muž předstíral měsíc svého života pomocí „obrazů“ vytvořených programem.
Kyle Vorbach využil algoritmus umělé inteligence Stable Diffusion. Pomocí této generativní neuronové sítě (GAN) dokázal vytvořit fotorealistickou grafiku toho, co chtěl zobrazit. Nic z materiálu, který uvidíte, není skutečné. Za vše je zodpovědná výhradně umělá inteligence.
Vše začalo v říjnu, kdy si Vorbach chtěl na sociálních sítích vytvořit novou profilovou fotografii, ale s výsledkem stále nebyl spokojen. Zjistil, že veškerou práci za něj udělá algoritmus Stable Diffusion. Po několika pokusech Kyle dosáhl zajímavého výsledku. Musel si trochu pohrát, aby „fotka“ nevypadala uměle a jeho obličej vypadal přirozeně.
Vorbach fotografii zveřejnil a napsal, že „je to nejlepší snímek, který kdy pořídil, a navíc nemusel opustit místnost“. Tam to začalo a Kyle se rozhodl projekt dotáhnout dál. Další na řadě byly halloweenské obrázky a další. Umělá inteligence dokázala vytvořit grafiku, která vypadá zdánlivě jako skutečná fotografie. Musíte se opravdu snažit, abyste věnovali pozornost artefaktům, které signalizují, že se jedná o práci softwaru.
Tak vznikl projekt, kde Vorbach mohl být, kým chtěl a kde chtěl. Umělá inteligence mu umožnila vytvořit nový a lepší vzhled a realizovat jeho vysněný obsah. Každou chvíli nahrával nové „fotky“, aby se pochlubil svým předstíraným bytem v Los Angeles a svým psem. Nechyběla ani fotografie s hercem Ryanem Goslingem.
Pro ty, kteří nejsou zasvěceni do fungování generativních neuronových sítí, budou zobrazené obrázky jistě vypadat jako skutečné. Možná někdo upozorní na nedostatky, ale to se koneckonců občas stává i u normálních fotografií. Příklad zfalšovaného měsíce života Kylea Vorbacha ukazuje, že algoritmy umělé inteligence se každým dnem zlepšují a přinášejí s sebou skutečnou hrozbu pro realitu.
Na začátku 21. století odborníci varovali před internetovými podvodníky, kteří se vydávají za jiné osoby. Po letech se to nezměnilo, ale náš přístup ano. Virtuální svět považujeme za rozšíření toho skutečného, což může být ošidné. Příběh zachycený ve filmu „Podvodník z Tinderu“ je toho dokonalým příkladem. Díky umělé inteligenci mohou být takové situace stále častější, zejména proto, že nebezpečné nástroje jsou nyní široce dostupné.
Zdroj: petapixel.com, redakce