Největší ponorkové mocnosti světa: USA dominují, Čína zrychluje, Rusko vyčkává

Ponorky? Na první pohled možná méně výrazné než stíhačky nebo letadlové lodě. Ale zkuste se na chvíli zastavit a představit si zbraň, kterou prakticky nevidíte – a přesto dokáže za pár minut vymazat cíl z mapy. Právě to dělá z ponorek jeden z nejdůležitějších pilířů moderních armád.

Pod hladinou oceánů se odehrává jiná válka. Tichá, nenápadná, ale velmi účinná. A právě v této skryté sféře síly hrají hlavní roli počty – kdo má nejvíc, kdo má nejmodernější, kdo zvládne být krok napřed. Takže kdo vlastně ovládá moře zespodu?

USA: Ticho, které nahání respekt

Spojené státy si drží jasné prvenství. Se 71 ponorkami na seznamu jsou daleko před ostatními. Ale není to jen o počtech – spíš o tom, co tyto stroje umí. A věřte, že toho umí dost. Americká flotila zahrnuje: 53 jaderných útočných ponorek (SSN) – rychlé, smrtící a především téměř nedetekovatelné, 14 strategických ponorek (SSBN) nesoucích jaderné balistické střely, 4 specializované SSGN vybavené konvenčními raketami pro přesné zásahy.

Nejpočetnější skupinu tvoří Los Angeles-class, které však pomalu odcházejí do důchodu. Nahrazují je modernější Virginia-class, které už mají 23 zástupců a každý rok přibývá nový. USA tím udržují stabilní tempo modernizace a důsledně plánují do budoucna. Strategické ponorky třídy Ohio dnes slouží jako hlavní jaderný štít.

Každá unese až 20 balistických střel. Od roku 2030 je nahradí nová generace – Columbia-class, která přinese tišší chod, vyšší autonomii a modernější systémy. Američané svým ponorkám říkají „Silent Service“ – a není to náhoda. Tyto stroje umí pracovat v naprostém utajení. A právě to z nich dělá jeden z nejsilnějších nástrojů geopolitického vlivu.

Rusko: Široká flotila, jiná strategie

Na druhém místě se drží Rusko, které má 64 ponorek. Ale ruská filozofie je trochu jiná – méně důrazu na absolutní ticho, více na různorodost. Ruská flotila obsahuje:

• 16 strategických SSBN
• 11 ponorek s řízenými střelami (SSGN)
• 14 jaderných útočných ponorek
• 23 diesel-elektrických ponorek

Právě dieselové typy, které bývají podceňované, tvoří důležitý pilíř obrany v mělkých nebo pobřežních vodách. Jsou levnější, snadněji se vyrábějí a v některých případech dokonce tišší než jaderné varianty. V roce 2024 dokonce ukrajinské zdroje oznámily zničení jedné ruské ponorky – velmi vzácný případ. Ponorky bývají totiž nejen tiché, ale i extrémně těžko zasažitelné. O to větší dopad má každý takový zásah.

Čína: Z pobřeží až na širé oceány

Čína je aktuálně třetí v pořadí s 61 ponorkami. Ale jak dlouho jí to vydrží? Růst její flotily je totiž pozoruhodně rychlý. Jen za poslední dva roky přibylo pět nových jednotek a podle amerických odhadů by jich do roku 2035 mělo být 80. Struktura je následující:

• 6 strategických SSBN
• 6 jaderných útočných SSN
• 48 dieselových nebo AIP ponorek

AIP technologie (nezávislý pohon na vzduchu) umožňuje delší skrytou plavbu bez nutnosti se vynořovat – klíčový prvek pro operace v Jihočínském moři nebo kolem Tchaj-wanu. Čína dává jasně najevo, že její ambice už dávno nejsou jen obranné.

Skrytí, ale připravení

I mimo hlavní trio velmocí existují státy, které si dobře uvědomují, jakou výhodu přináší ticho pod hladinou. Írán má 25 menších ponorek, které se perfektně hodí pro úzké a mělké vody Perského zálivu. Japonsko a Jižní Korea jdou cestou technologicky pokročilých dieselových ponorek – 24 a 22 kusů, žádná ocelová muzeální sbírka. Indie má 18 ponorek, včetně těch s jaderným pohonem. A pak tu jsou Severní Korea, Turecko a Řecko, všechny s flotilami kolem deseti až třinácti kusů.

Každý z těchto států na to jde jinak. Některý chce především odstrašit a ukázat, že si na něj nikdo jen tak nepřijde. Jiný raději překvapí, nečekaně a z hloubky. Ale jedno mají společné: i jediná dobře nasazená ponorka dokáže naprosto přepsat scénář celé námořní operace. Stačí jen vědět, kdy a kde udeřit.

Vládci hlubin

Ponorky jsou jako stín – nevidíte je, ale cítíte, že tam někde jsou. A právě v tom spočívá jejich síla. Na první pohled jsou to jen stroje schované hluboko pod hladinou. Ale jejich význam pro národní bezpečnost je obrovský. Spojené státy zatím drží první příčku – jak počtem, tak technologiemi. Ale konkurence nespí.

Rusko má diverzifikovanou flotilu, Čína agresivně modernizuje. A menší státy hledají výhody v asymetrickém nasazení. Otázka zní: kdo bude za deset let vládnout hlubinám? A jak se svět změní, pokud ticho pod hladinou začne znovu mluvit?