Nezvaný letoun nad Evropou: Jak NATO odpovídá na narušení vzdušného prostoru?

Možná se to zdá jako drobnost – malý letoun bez pilota, vysoko na obloze, tichý a pomalý. Ale co když přelétne hranici? Co když tento cizí dron vletí do prostoru, kam vůbec nemá? A co když to není omyl, ale záměr? Právě na takové otázky si v posledních letech musí odpovídat čím dál víc států. A odpověď není nijak složitá: mají plné právo se bránit.

Celé to stojí na jednom zásadním dokumentu: Chicagské úmluvě z roku 1944. Ta říká, že každý stát má plnou kontrolu nad svým vzdušným prostorem. A to nejen nad oblohou ve výšce letadel, ale v celém prostoru od země až do tzv. Kármánovy hranice (zhruba 100 kilometrů nad zemí).

Všechno, co do toho prostoru vletí, musí mít povolení. A pokud ho nemá? Je na místě obrana. Toto právo se jmenuje letecká suverenita. A není to jen teorie – v posledních letech už jsme viděli několik situací, kdy došlo na ostrou akci.

Balón, co rozpoutal bouři

Jedním z nejvýraznějších případů poslední doby byl čínský balón, který v roce 2023 přeletěl přes USA. 28. ledna si ho všimli nad Aljaškou, poté přeletěl Kanadu a nakonec se dostal hluboko nad území Spojených států. Teprve 4. února ho nad Atlantikem sestřelil stíhač F-22. Čína tvrdila, že šlo o meteorologický balón, který zabloudil.

Ale ve Spojených státech to vzbudilo silné podezření – zvlášť když šlo o zařízení s potenciálem sledovat klíčovou infrastrukturu. A i když jeho senzory prý nebyly aktivní, incident vážně poškodil vztahy mezi USA a Čínou. Ukázal taky jednu důležitou věc: USA nečekaly na svolení. Jednaly, protože mohly – a měly proč.

NATO: Září 2025 ve znamení dronů

Letos v září se ale něco podobného stalo i v Evropě. A hned dvakrát. Nejdřív 9. září pronikly ruské drony do polského vzdušného prostoru. Reakce byla okamžitá – do vzduchu šly italské AWACS, nizozemské F-35, polské F-16, a do toho se připravily i německé Patrioty. Výsledkem? Aktivace článku 4 NATO, který svolává členské státy ke konzultacím. A o pár dní později, 14. září, to samé v Rumunsku.

Nad Ukrajinou byl sledován dron – Šáhid 136, vyráběný v Íránu. Letěl, letěl… až překročil hranici a vklouzl do rumunského vzdušného prostoru. Neohrozil sice žádné civilisty, ale i tak to vyvolalo obavy. Testovala Moskva reakční dobu NATO? To je otázka, kterou si kladli nejen v Bukurešti.

Kdy smíte dron sestřelit?

Obecně platí jednoduché pravidlo: když je ve vašem vzdušném prostoru a nemá tam co dělat, můžete jednat. Samozřejmě je rozdíl, jestli jde o civilní balón, nebo o vojenský dron. U těch druhých se ale státy většinou nerozpakují – hrozba je příliš reálná, čas na rozhodnutí krátký. A i kdyby šlo „jen“ o zkoušku obrany, reakce je důležitá. Dát najevo, že vzdušný prostor není volný pro každého.

A co když to byl omyl?

Může se stát. Balón ztratí směr, navigace selže, pilot udělá chybu. Diplomacie pak vstupuje na scénu – nóty, vysvětlování, někdy omluva. Ale i v takovém případě má stát právo jednat. Protože dokud nevíte, co se nad vaší hlavou děje, nemůžete si dovolit jen pasivně čekat.

V dnešní době, kdy jsou hranice východní Evropy na ostří nože a technologie pokročily mílovými kroky, platí jediné: suverenita končí tam, kde začíná váhání. A stát, který zaváhá, může přijít o víc než jen klidné nebe.