Nová varianta ruského tanku T-62 je určena pro boj v 21. století. Bude na Ukrajině dostatečně efektivní?

Za více než rok nepřetržité války odhalila ruská armáda řadu nových systémů, z nichž některé byly ve výzbroji již dříve, ale nebyly známy, zatímco jiné byly vyvinuty speciálně pro podmínky války na Ukrajině.

Poté, co se v prosinci 2022 objevily nové obrněné tanky T-72, se v lednu začala objevovat další nová třída tanků, která je silně vylepšenou variantou staršího tanku T-62M. Jak uvádí server Military Watch Magazine, nejvýraznějším vylepšením tanku je integrace termovizního zaměřovače 1PN96MT-02, který, ačkoli je starý a pochází z 80. let minulého století, stále poskytuje mnohem lepší přehled o situaci než základní T-62M nebo než velká většina tanků v ukrajinské službě.

Poskytuje noční dosah detekce cíle 2000 metrů. Zatímco velká většina ukrajinských tanků nemá vůbec žádný termovizní zaměřovač, několik z těch, které jej mají, včetně nových britských tanků Challenger 2, stále používá podobně starý zaměřovač první generace.

Rusko vyřazovalo vozidla T-62 z frontové služby až do začátku roku 2010, ale poté, co jich věnovalo značné množství Syrské arabské armádě pro společné úsilí proti povstalcům podporovaným NATO, začalo být od konce roku 2022 nasazováno více vozidel na ukrajinské frontě, především proto, aby poskytlo více výzbroje jednotkám východoukrajinských separatistů. Ty byly z velké části začleněny do ruské armády, protože velká část východní Ukrajiny byla v září 2022 integrována do ruského státu – tento krok nebyl mezinárodně uznán, ale měl významné vojenské důsledky.

T-62 je méně složitý na obsluhu a vyžaduje méně údržby než T-72, což z něj činí optimální volbu pro zavedení pro jednotky domobrany a v budoucnu potenciálně i pro jednotky branců v samotné ruské armádě. První tanky T-62 vstoupily do služby v roce 1961 a byly vybaveny nejmodernějšími zbraněmi na světě, které o dvě desetiletí předběhly západní konstrukce tanků v integraci kanónů s hladkým vývrtem a střel APFSDS. Samotná děla poskytovala výrazně vyšší průbojnost pancíře díky své větší úsťové rychlosti.

Kromě hlavního děla měl tank T-62 důležité výhody v oblasti automobilových a závěsných systémů, věžového a čelního pancíře a stabilizace děla, stejně jako mnohem menší profil pro další zlepšení schopnosti přežití. T-62 nadále vykazovaly silné výhody oproti M60 v íránsko-irácké válce, kdy neexistovaly silné rozdíly ve výcviku ve prospěch obsluh amerických tanků, jako tomu bylo v arabsko-izraelských konfliktech, což vedlo k drtivým iráckým vítězstvím.

Sovětský svaz si sice udržel značný náskok ve schopnostech své frontové výzbroje, ten se však po rozpadu státu výrazně snížil, protože vyšší třídy tanků, jako byl T-80UK, byly vyřazeny z výroby a nové slibné programy, jako byl T-95, byly v Rusku ukončeny.

Návrat tanku T-62 do služby a pokračování v nasazování dnes již půl století starého tanku T-72 a jeho derivátu T-90 by bylo nemyslitelné, kdyby se vývoj ruských tanků pohyboval alespoň na úrovni SSSR. Nicméně tanky T-62, které se vracejí do služby, nejsou technologiemi z 80. let a vycházejí z vylepšené varianty T-62M, která byla uvedena do služby na počátku 80. let a do níž byla integrována vylepšení připravující je na boj v 21. století.

Vzhledem k tomu, že téměř všechny ukrajinské tanky pocházejí ze 70. let a její tanky Leopard 2 a Abrams dodávané Západem jsou z přelomu 70. a 80. let, jsou všechny tanky na bojišti podobně staré. T-62M by mohl být obzvláště životaschopný díky tomu, že tanky na ukrajinském bojišti byly primárně nasazovány pro podporu pěchoty, nikoliv pro boj s jinými tanky, přičemž vozidla, mobilita a přístup k tříštivým střelám, které tanky dodávané Západem postrádají, z něj potenciálně činí ceněnou součást bitevního pole.

Zdroj: militarywatchmagazine.com