Co kdybychom mohli lidem v paliativní péči nabídnout celou řadu klidných, známých nebo vzrušujících zážitků, které by si mohli vychutnat z pohodlí svého křesla? Co kdyby jim takové zážitky umožnily nejen cestovat, objevovat, zkoumat a relaxovat, ale také snížit jejich úzkost a fyzickou bolest?
Neuropsycholog Jhon Alexander Moreno, profesor na katedře psychologie na Université de Montréal a výzkumný pracovník Montrealského univerzitního institutu geriatrického výzkumného centra, se rozhodl tuto výzvu přijmout.
Moreno se nyní chystá testovat používání soupravy pro virtuální realitu na pacientech na oddělení paliativní péče v nemocnici Hôpital Notre Dame. Účastníci se ponoří do videí natočených 360stupňovou kamerou a přenesou se na zcela realistickou (ale virtuální) vizuální a sluchovou cestu. Před zážitkem a po něm se bude měřit úroveň jejich bolesti a úzkosti.
Při vytváření tohoto inovativního nástroje se Moreno spojil s Guillermem Lopezem Pérezem, filmařem a zakladatelem montrealské společnosti Nipper Media, která se specializuje na tvorbu obsahu pro virtuální realitu. Lopez Pérez natočil obrazy použité ve virtuálních záběrech a poté je zkombinoval s hudbou, hlasy a detaily prezentovaných míst.
Přehodnocení péče o pacienty na konci života
Morenův nápad použít tento nefarmakologický přístup vycházel z touhy pomoci zmírnit utrpení lidí na konci života. Paliativní péče se obvykle opírá o kombinaci přístupů ke zmírnění fyzického, psychického, duchovního, existenciálního a sociálního nepohodlí. Nefarmakologické přístupy podle něj nabízejí řadu výhod.
„Léky mohou způsobit zmatek a narušit schopnost člověka sdělit svá přání a přemýšlet o tom, co se s ním děje,“ vysvětlil Moreno.
„Zjistili jsme, že kombinace farmakologických a nefarmakologických metod umožňuje pacientům více komunikovat s blízkými a pečovateli, což může mít velký vliv na utváření jejich prožívání konce života.“
Moreno také poukázal na to, že lidé v paliativní péči byli často hospitalizováni již dříve a strávili tak dlouhou dobu na lůžku. Virtuální cestování je pro ně podle něj způsob, jak uniknout, přestat myslet na svou situaci a pobavit se. Dává jim „něco jiného, na co se mohou dívat, než na strop svého pokoje“.
Zážitek i pro blízké
Moreno také předpokládá, že virtuální realita může být přínosem pro blízké, kteří doprovázejí někoho blízkého na konci života. Chystá se to otestovat tak, že jim také nasadí soupravu a bude s nimi sdílet virtuální zážitek. Opět bude měřit jejich úzkost před zásahem a po něm.
„Čelit smrti může být pro blízké stejně těžké. Emoce mohou být extrémní a zdrcující,“ řekl Moreno. „Věřím, že virtuální realita jim může pomoci, aby pro ně celý zážitek nebyl tak těžký a traumatizující.“
Zdroj: University of Montreal, Technology, redakce
Autor článku
Kliknutím na jméno zobrazíte další články od tohoto autora.