Proč letadla nelétají nad Ruskem? Dnes už to není jen otázka trasy, ale i odvahy

Zkusili jste si někdy zapnout online letový radar a chvíli jen tak sledovat, jak se po obloze pohybují letadla mezi Evropou a Asií? Někdy je to skoro jako digitální balet – šipky se ladně posouvají po mapě, jenže při bližším pohledu si možná všimnete zvláštní věci. Spousta letů dělá nečekanou okliku. Místo přímé trasy přes Rusko obcházejí jeho území obloukem – přes Turecko, Kazachstán nebo přes ještě jižnější trasu.

Proč? Co brání pilotům proletět tím nejpřímějším směrem? Vždyť kratší cesta znamená méně paliva, rychlejší dolet a nižší náklady. Jenže právě v tom je ten háček. Ruské nebe se od začátku války na Ukrajině stalo pro většinu západních aerolinek zapovězeným. A nejde jen o to, co je (nebo není) na mapě povolené.

V pozadí hrají roli i velké věci – geopolitika, bezpečnostní rizika, ekonomické zájmy i technologická omezení. Zkrátka, tato letecká oklika není náhoda. A rozhodně to není jen malá nepříjemnost – pro letecké společnosti i cestující po celém světě to znamená novou kapitolu v mezinárodní letecké dopravě.

Když se obyčejný let změní v tragédii

Všechno znovu rozvířila událost z konce roku 2024. Let 8243 ázerbájdžánských aerolinií měl přistát v Grozném, ale zrovna v tu chvíli se v okolí objevily ukrajinské drony. Nebe nad letištěm bylo neklidné, a tak se posádka rozhodla letět zpátky do Baku. Bohužel – ten návrat už nedopadl. Letadlo se zřítilo u města Aktau v Kazachstánu. A všichni na palubě – 38 lidí – přišli o život.

Co se vlastně stalo? Jasné to zatím není. Vyšetřování pořád běží, ale v troskách byly nalezeny cizí objekty, což okamžitě rozvířilo spekulace. Mohl za tím být omyl ruské protivzdušné obrany? Špatná identifikace? Automatická reakce na podezřelý objekt? Možností je víc, jistota žádná.

Ale co je jisté – strach se šíří rychle. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) neváhala ani chvíli a vydala nové varování: vyhýbejte se ruskému vzdušnému prostoru.
A ruku na srdce – většina aerolinek to už stejně dávno dělá.

Letové trasy podle „mapy sankcí“

Válka na Ukrajině začala v roce 2022 a s ní i lavina sankcí. Západní země zavřely nebe ruským aerolinkám – a Rusko si to nenechalo líbit. Oplatilo stejnou kartou a zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru dopravcům z USA, EU a dalších západních států. A tady se dostáváme k jádru problému. Rusko je totiž obrovské. Nejen geograficky, ale hlavně strategicky – je to přímá linka mezi Evropou a Asií.

A když tuto zkratku nemůžete využít, musíte letět delší cestou. Přes Turecko, přes Kazachstán, přes jih. A každý kilometr navíc znamená víc paliva, víc času, víc nákladů. A kdo to nakonec zaplatí? Samozřejmě cestující.

Západní ztráta = východní zisk

Napadá vás, kdo na této situaci vydělává? Odpověď není složitá: aerolinky z Číny, Indie, Turecka nebo Blízkého východu. Těm Rusko žádné zákazy nedalo. Takže Air China si v klidu letí ze Šanghaje do Londýna rovnou přes ruský vzdušný prostor. Zabere jí to 12 a půl hodiny. British Airways? Musí kličkovat, a tak let trvá o dvě hodiny déle.

A rozdíl je znát. Nejen na hodinách, ale i na ceně. Dvě hodiny v letadle navíc, víc spáleného paliva, víc emisí – a dražší letenka. Cestující to pocítí. Dopravci taky. A zatímco západní aerolinky hledají cesty, jak se s tím poprat, jejich asijští konkurenti posilují svoji pozici.

Není to jen o penězích, jde i o životy

Když se mluví o létání nad Ruskem, nelze zapomenout na let MH17. V roce 2014 byl sestřelen nad východní Ukrajinou. A i když to byl jiný konflikt, jiná doba a jiné okolnosti, důsledky jsou strašně podobné. Nečekaný zásah, civilní letadlo, desítky obětí. Od té doby jsou aerolinky opatrnější.

A teď – po spekulacích o sestřelení letu 8243 – se ta obezřetnost jen potvrzuje. I když Rusko oficiálně není aktivní válečná zóna, realita vypadá jinak. Ve vzduchu tam létají drony, občas se ozve protivzdušná obrana a riziko omylu je větší, než by si kdokoliv přál. A žádná aerolinka nechce být další v novinových titulcích.

Budoucnost letectví

Změní se něco? Těžko říct. Válka trvá, sankce pokračují a důvěra v bezpečnost nad Ruskem zůstává otřesená. A tak aerolinky dál plánují okliky, delší trasy a složitější logistiku. Možná to povede k většímu přesunu sil na mezinárodním trhu – Asie zrychluje, Západ zpomaluje. Možná přijdou nové technologie, které sníží náklady a umožní efektivnější provoz i bez přímé trasy.

Anebo budeme svědky změny, kdy se globální letectví začne přeskupovat podle nových pravidel. Ať už to dopadne jakkoliv, je jasné jedno: ruský vzdušný prostor už dávno není jen prázdný prostor na mapě. Je to symbol. Symbol napětí, obav a komplikací. A tak letadla dál létají raději oklikou. I když to stojí čas, peníze i trpělivost.