Propagandistická pýcha Moskvy? BMPT „Terminator“ se třese už při střelbě

Představte si, že chcete ohromit svět novým bojovým strojem. Vydáte efektní video, ukážete palbu z dvojice děsivých kanónů, těžkou věž, siluetu, která budí respekt. Jenže ouha – místo úžasu se dostaví posměch. Přesně to se stalo ruskému BMPT „Terminator“, který měl být chloubou Uralvagonzavodu. Co tedy video odhalilo?

Ve videu, které se bleskově rozšířilo po sociálních sítích, jsou jasně vidět drnčící hlavně při každém výstřelu. Na první pohled možná drobnost. Jenže u bojového vozidla, které má přesně likvidovat cíle v náročném terénu, jde o vážný problém. Co když ty vibrace způsobují, že střely létají všude možně, jen ne tam, kam mají?

Vojenský výzkumník Andrej Tarasienko to komentoval poměrně ostře: „Děla se třesou, slova jsou pompézní, ale výsledek prázdný.“ A co víc, poukázal na to, že hlavně nemají žádné podpěry a celá věž vypadá spíš jako dekorace. Není to zrovna popis, který byste chtěli slyšet o stroji určeném pro boj.

Dvě děla místo raket? Možná krok vedle

Zajímavé je i to, jak „Terminator“ vznikal. Původní koncept počítal s jedním kanónem, automatickým granátometem a čtyřmi řízenými střelami Kornet. Smysluplná výbava, že? Jenže pak přišel nápad přidat druhé dělo – a střely musely pryč. Výsledek? Stroj, který vypadá hrozivěji, ale jeho schopnosti jsou paradoxně slabší.

Když k tomu připočteme zmíněné vibrace, člověk si položí otázku: Proč ten druhý kanón vlastně přidávali? Kvůli fotkám na plakáty? Jestli ano, tak se to možná povedlo. Ale jestli kvůli boji, tak tam už to trochu pokulhává.

Jak si vede v reálném nasazení?

Z pohledu nasazení v boji to není žádná sláva. BMPT se sice objevil na Ukrajině, ale jen v malém množství – údajně méně než dvacet kusů. A podle veřejně dostupných údajů (například od skupiny Oryx) byly minimálně tři z nich zničeny. Takže je otázka, nakolik ruské velení samo věří, že má tento stroj nějakou výhodu.

A další slabina? Výzbroj není chráněná. Věž je otevřená, zbraně náchylné k zásahu. V době, kdy drony a přesné munice vládnou bojištím, je toto slabé místo, které může být rozhodující.

Propagandistická pýcha, nebo slepá ulička?

V konečném důsledku se „Terminator“ jeví jako stroj, který sází víc na vizuální efekt než na bojovou efektivitu. Uralvagonzavod možná chtěl světu ukázat sílu, ale výsledek je rozpačitý. Místo hrdiny bojiště máme před sebou vozidlo, které připomíná relikt staré éry – těžké, hlučné, vizuálně atraktivní, ale technologicky nevyvážené.

A tak si klademe otázku: Má vůbec smysl takové stroje vyrábět, když moderní válka stále více spoléhá na mobilitu, přesnost, bezpilotní systémy a efektivní obranu? Anebo je „Terminator“ jen další položkou v dlouhé řadě vojenských projektů, které na papíře vypadají skvěle, ale realita je zaskočí?