Psaní před 5 500 lety: Jak Mezopotámie formovala dějiny komunikace?
Kdy lidé začali „přikládat pero na papír“ a vyjadřovat své myšlenky pomocí řady složitých symbolů? Důležitý kousek skládačky byl možná právě identifikován v podobě starověkých artefaktů z Mezopotámie.
Starověké město Uruk vzniklo jako jedno z prvních míst urbanizace v Mezopotámii kolem roku 3500 př. n. l. a mělo vliv na rozsáhlou část oblasti řeky Tigris-Eufrat od dnešního Íránu až po Turecko. Město bylo mimo jiné významným kulturním centrem a svědkem vývoje raného předchůdce psaného jazyka, který je dnes známý jako protokunejské písmo.
Předtím se ve městě používal jiný systém symbolů. Piktografické znaky se na hliněné tabulky nanášeli pomocí vyrytého válcového pečetidla, které se převalovalo přes podložku a zanechávalo otisk jako reliéfní váleček na měkkém těstě.
Kolem roku 3500 př. n. l. se válcové pečeti používaly k evidenci výroby, skladování a přepravy různého spotřebního zboží, například potravin a textilu – v podstatě šlo o starověkou formu účetnictví a evidence.
Vědci již dříve identifikovali stovky piktografických znaků používaných v protokunejském písmu, ačkoli více než polovina z nich zůstává dodnes nerozluštěna. I když se často předpokládá, že válcové pečeti daly podnět k vynálezu písma v této části Asie, přesná povaha této souvislosti není zcela objasněna.
V nové studii se vědci z Boloňské univerzity v Itálii domnívají, že se přiblížili k vysvětlení rozdílu mezi piktografickými symboly na válcových pečetích a protokunejským písmem. Systematicky porovnávali ilustrační vzory na válcích s „protojazykem“ a zjistili několik přímých souvislostí.
„Zaměřili jsme se na pečetní obrazy, které vznikly ještě před vynálezem písma a zároveň se vyvíjely až do období proto-literatury. Tento přístup nám umožnil identifikovat řadu vzorů souvisejících s přepravou textilií a keramiky, které se později vyvinuly do odpovídajících protokunejských znaků,“ uvedli ve svém prohlášení Kathryn Kelleyová a Mattia Cartolano, oba vědci z Boloňské univerzity a spoluautoři studie.
„Naše nálezy ukazují, že vzory vyryté na válcových pečetích přímo souvisejí s vývojem protokunejského písma v jižním Iráku. Ukazují také, jak byl význam původně spojený s těmito vzory začleněn do systému písma,“ vysvětlila Silvia Ferraraová, vedoucí výzkumná pracovnice a profesorka na katedře klasické filologie a italianistiky na Boloňské univerzitě.
Souhrnně lze říci, že symboly válcové pečeti byly přímým předchůdcem protokunejských znaků, které se pak vyvinuly v klínové písmo, nejstarší známou formu psaného jazyka.
Výzkumníci se domnívají, že odhalením dalších souvislostí se jim podařilo objasnit část příběhu, který je základním prvkem lidské kultury: přechod od skromných symbolů používaných ke sledování obchodu se zbožím k psaným jazykům používaným k vytváření náboženských textů a krásných literárních děl.
„Koncepční skok od předpísemné symboliky k písmu představuje významný vývoj v oblasti lidských kognitivních technologií. Vynález písma znamená přechod mezi prehistorií a historií a výsledky této studie tento předěl překlenují tím, že ukazují, jak byly některé pozdně prehistorické obrazy začleněny do jednoho z prvních vynalezených systémů písma,“ dodala Ferraraová.
Zdroje článku:
- O události jsme se dozvěděli z webu:
IFL Science - Další zdroje:
Wikipedia - Studie a výzkumy:
Cambridge
Článek může obsahovat dodatečné informace od redakce.